Atletky s vysokou hladinou testosteronu možná budou mít vlastní soutěžní kategorii

Dřív by bylo něco takového nemyslitelné, ale do budoucna by se mohly ve sportu zbourat zaběhlé pořádky. Poté, co vedení světové atletiky rozhodla o tom, že běžkyně s vyšší hladinou testosteronu nebudou moci závodit na tratích od 400 metrů po míli bez užívání léků na snížení hormonu v těle, se mluví o vytvoření nové, třetí kategorie. Podle Stéphana Bermona, vrchního lékaře Mezinárodní atletické federace, se tak stane do deseti let.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Caster Semenyaová

Caster Semenyaová | Foto: Athit Perawongmetha | Zdroj: Reuters, Český rozhlas

Jen si představte tu situaci na atletických závodech. Na trať vyrazí ženy, po nich muži a pak začnou pořadatelé svolávat na start zástupce třetí kategorie. Zatím se dá jen těžko konkrétně pojmenovat, na základě anglického termínu intersex snad jedině jako skupina mezipohlavních sportovců.

Světový šampion v desetiboji Tomáš Dvořák neví, jestli je něco takového reálné, ale tenhle nápad se mu ani trochu nelíbí.

Nesrovnalosti s hormony nekončí. Semenyaová znovu nebude moci závodit mezi ženami bez léčby

Číst článek

„Doufám, že ne. Neumím si představit, že by na atletických závodech byl závod pro jednu dvě atletky/atlety. Když má někdo testosteron jako muž, tak má závodit s muži,“ myslí si Dvořák a jako šéftrenér českých atletů ihned poznamená, že nejde o stanovisko svazu, ale o jeho osobní názor.

Dvořák taky naráží na to, že závody nové kategorie by asi nebyly hojně zastoupené, přestože Caster Semenyaová rozhodně není jedinou běžkyní s vyšší hladinou testosteronu.

„V dohledné době dvou tří let určitě třetí kategorie nebude, ale je pravda, že se o tom mluví. Na olympijských hrách v roce 2020 už snad budou toalety pro třetí pohlaví, což je možná taková první vlaštovka,“ říká šéflékař Českého atletického svazu Jiří Neumann.

Samozřejmě jde o citlivé téma a je otázkou, zda vůbec existuje spravedlivé řešení.

„Je to něco podobného jako to, že na křižovatku se nejezdí na červenou. Třeba se bude za deset let jezdit na bledě modrou, ale momentálně se na červenou nejezdí. Toto je stejné. A můj osobní názor je takový, že ony se tak narodily a pokud mají ženské sekundární pohlavní znaky, tak jsou pro mě ženy a můžou závodit za ženy,“ říká Neumann.

Jenže dokud nebude existovat kategorie mezipohlavních sportovců, nadprůměrné hodnoty mužského hormonu musí atletky uměle snižovat medikamenty.

David Nyč Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme