Boty a podmínky pro trénink mění časy maratonů. Padne letos rekord toho pražského?
Maraton patří mezi tradiční atletické disciplíny a v posledních letech v něm roste výkonnost běžců výjimečnou rychlostí. Ještě v roce 2003 byl mužský světový rekord na podobné úrovni jako aktuální maximum Pražského mezinárodního maratonu, který mezi nejrychlejší závody svého druhu zdaleka nepatří.
„Sportovní společnosti se předhání v tom, kdo vynalezne lepší obuv, která zaběhne světový rekord,“ nastiňuje aktuálně nejlepší český maratonec Jiří Homoláč jeden dost možná překvapivý aspekt mimořádného zlepšení světových vytrvalců v posledních letech.
Eliud Kipchoge vyhrál Londýnský maraton v druhém čase historie. Nejrychlejší žena byla Brigid Kosgeiová
Číst článek
Boty jsou sice pořád jen boty, a to hlavní je pořád na atletovi, ale čím delší vzdálenost, tím větší význam má právě kvalitní obuv. „Čím máte obuv lepší, tak to i pošetří nohy. Dřív bývaly boty tvrdší a člověk měl rozmlácené nohy už na 30. kilometru. Teď boty pošetří nohy třeba i během celého maratonu, a běžec tak může podat ještě lepší výkon. Jde to stále dopředu,“ popisuje Homoláč.
Pravděpodobně ještě důležitější faktor je ale ekonomická situace v Keni a Etiopii. Tedy v rozvojových státech, které jsou díky náhorním plošinám a ideální nadmořské výšce přesahující dva tisíce metrů skvělým místem pro trénink vytrvalosti.
„To je jejich největší motivace - aby se dostali z bídy, pomohli svým rodinám, případně celý vesnicím, aby měli lepší život,“ říká Jiří Homoláč.
Neuvěřitelný potenciál Afriky
„Člověk to musí vidět, aby to pochopil. Já jsem byla v Itenu, a tam ráno kolem osmé hodiny skutečně postupně proběhne na běžecké cestě 200 běžců, kdy téměř každého z nich bych si vybrala pro Prahu. A oni běží společně, klušou, postupně zrychlují. A právě to je neuvěřitelný potenciál, který Afrika nabízí,“ potvrzuje slova Jiřího Homoláče Jana Moberly, která se každoročně stará o sestavení startovní listiny elitních běžců na pražském maratonu.
A ta zároveň ví lépe než ostatní, jak výrazně se od začátku 21. století výkonnost atletů posunula. „Najednou výkony 2:08 už je standard. A v podstatě ten, kdo tento čas nemá, tak ode mě velmi složitě získává pozvánku na pražský maraton jako elitní běžec,“ doplňuje Jana Moberly, kterou by potěšilo, kdyby se některému z atletů povedlo v neděli zaútočit na devět let starý rekord mítinku 2 hodiny 5 minut a 39 sekund.
Ten světový, který drží časem 2:01:39 Keňan Eliud Kipchoge, je tedy přesně o čtyři minuty rychlejší. Jeho překonání je ale pro aktuální sestavu pražského maratonu mimo reálnou výkonnost. I tak se ale v devět hodin dopoledne na trať v české metropoli dostane hned několik výborných vytrvalců.
