Smíšená štafeta je pestřejší a zábavnější, pochvaluje si bronzová medailistka z mistrovství světa Petržilková

Na atletický stadion ji přivedl až učitel na vysoké škole. Přesto Tereza Petržilková teď slaví senzační medaili z mistrovství světa. „Začala jsem si mety postupně krůček po krůčku nastavovat výš a výš,“ říká atletka a členka české smíšené štafety, která přivezla z mistrovství světa bronzovou medaili. Dá se začít s vrcholovým sportem i v dospělosti? A co musí člověk obětovat, aby běhal rekordy?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Atletka Tereza Petržilková

Atletka Tereza Petržilková | Foto: Agáta Faltová | Zdroj: Český rozhlas

Když jdete na velké závody, začínáte ve štafetě, nebo jdete nejprve na čtyřstovku?
To záleží na výkonnosti. Moje výkonnost byla na postupném vzestupu, takže jsem začínala právě tou cestou štafety, získávala jsem první zkušenosti, kdy jsem třeba byla náhradnice a nebyla na mě tak upřená pozornost. Takže jsem nasávala ze štafety a individuální první start jsem měla až před třemi lety, takže jsem věděla, do čeho jdu a docela jsem se na to těšila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Postupně jsem si začala mety nastavovat výš a výš, ohlíží se atletka Tereza Petržilková. S atletikou začala až na vysoké škole

Začala jsem si mety postupně krůček po krůčku nastavovat výš a výš, takže moje první akce bylo halové mistrovství Evropy v Toruni, tam jsem byla ráda, že jsem se vůbec nominovala. Dostala jsem se do rozběhu, ze kterého jsem bohužel dál nepostoupila, ale byla jsem spokojená. Další akce bylo halové mistrovství světa, tam se mi také nepovedlo postoupit, ale všechno se mi vrátilo letos v hale, kde jsem se probojovala až do finále halového mistrovství světa, to byl senzační zážitek, věděla jsem, že na to tu výkonnost mám. Takže u mě to šlo všechno hodně pomalu a postupně.

Zajímá mě mix štafeta z hlediska psychologie. Dokážete popsat, co tam máte, v té čtveřici?
Musím říct, že máme skvělou partu, právě to, že tam máme super lidi, že se máme rádi, když jsme spolu a trávíme volný čas, tak ta soudržnost se přenese i do praxe ve štafetě. Kdybychom měli vztahy na nože a neměli se rádi, tak si kolík budeme předávat s odporem. Ale musím říct, že atmosféra u nás je fakt skvělá. Strašně mě to baví, je to i jiné než s holkami, je to takové pestřejší a zábavnější.

Česká štafeta vytvořila národní rekord, na finále to ale nestačilo. ‚Možná příště,‘ říká Šorm

Číst článek

Říkala jste, že spolu trávíte volný čas. Jdete společně třeba do kina?
Do kina ne, ale vyrazili jsme na výlet, posedět, zahráli jsme si hry, karty, to bylo na tom skvělé, že i na tomto mistrovství světa, když jsme měli dozávoděno, jsme se domluvili.

Zajímá mě mix štafeta jako taková, běží ženy, muži proti sobě, ale v nějakou chvíli dojde k situaci, že vedle mě běží chlap a vím, že je rychlejší. Jak se s tím dá srovnat?
Vůbec bych se toho nebála, protože dřívější pravidla umožňovala to, že štafety mohly běžet v různých kombinacích. Takže se opravdu stalo, že se na trati na úseku potkal muž se ženou. Máme nádhernou příhodu z Evropských her před čtyřmi lety, kdy běžela Lada Vondrová na úseku s jedním chlapcem.

Předběhla ho?
Běžela na čele, předávali jsme dřív, vedli jsme v tom závodě, a ten chlapec byl za ní 30 až 40 metrů, rychle se rozběhl a bylo evidentní, že ji chce schramstnout. Jenomže Lada podřadila, zapnula svoje rakety a udolala ho, nenechala se předběhnout.

Nizozemci přišli o medailovou pozici, protože kolík upadl na zem. Jak se to dělá, aby mi neupadl?
Musí se na to myslet, mít ho přilepený v ruce. V případě Nizozemska, když člověk padá, tak se snaží rukama zapřít o zem, aby si neublížil, takže s tím se asi bohužel nedalo nic dělat. Ale co se týče předávek, tak jsme na to měli třeba přímo soustředění, kde jsme si to trénovali, holky na kluky a obráceně. Dá se to natrénovat.

Lucie Výborná, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme