Američtí sprinteři Smith a Carlos před 50 lety na olympiádě v Mexiku šokovali svými výkony i protestem
Zaťatá pěst zvednutá nad hlavou na oslavu vítězství není ve světě sportu nijak neobvyklým obrázkem. Přesto přesně před padesáti lety na letních olympijských hrách v Mexiku mělo toto gesto zcela jiný význam.
Američtí sprinteři Tommie Smith a John Carlos v Mexiku získali zlatou, respektive bronzovou medaili v běhu na 200 metrů. Na stupně vítězů pak přišli bez bot, v černých ponožkách a během americké hymny oba zvedli jednu ruku, na které měli černou rukavici, a zaťali ji v pěst.
Tiše protestovali proti společenskému postavení černochů v Americe, proti chudobě a diskriminaci.
„Po nikom jsem nehodil kamenem, jen jsem zvedl ruku. Byl to boj za svobodu, který měl říct: Všimněte si mě, tady jsem a chci spravedlnosti!“ vzpomínal na to Tommie Smith před lety v dokumentu The Black Power Salute.
Reakce na duo sprinterů byly pozitivní i negativní. Když se atleti vrátili domů na univerzitu v San José, kde studovali, místní je oslavovali jako hrdiny. Mimo univerzitu ale byli terčem útoků a dostávali i výhrůžky smrti.
Navíc okolnosti, za kterých se vraceli, také šťastné nebyly. Tehdejší prezident mezinárodního olympijského výboru Avery Brundage jejich gesto odsoudil a oba sportovci byli vyloučeni z amerického týmu, a museli dokonce opustit olympijskou vesnici.
Čáslavská i američtí fotbalisté
V Mexiku ale nešlo o jediný tichý protest. Podobná gesta předvedli i další afroameričtí sprinteři nebo skokan do dálky Bob Beamon. A protestovala i gymnastka Věra Čáslavská. Ta v Mexiku získala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile. Na stupních vítězů pak sklonila hlavu, když začala hrát sovětská hymna. Časlavská tím tak reagovala na okupaci Československa.
Podobná gesta najedeme ve světě sportu i dnes. Tím nejčastějším je asi tzv. Taking a knee, kdy hráči v amerických soutěžích klečí během hymny před zápasem.
V roce 2016 takto protestoval americký fotbalista Colin Kaepernick proti policejní brutalitě. O rok později více hráčů stejným způsobem dávalo najevo nesouhlas s projevy prezidenta Donalda Trumpa.
