‚Můžeme ten čas ještě stáhnout.‘ Sprinter Zdeněk Stromšík doufá, že dokáže dál vylepšit český rekord
Po dlouhé době byla letos na domácí atletické scéně upřena pozornost na nejkratší mužský sprint. Postaral se o to Zdeněk Stromšík, který nejprve v Brně zaběhl s nedovolenou podporou větru nejrychlejší čas české historie a následně v Táboře už v regulérních podmínkách překonal osm let starý český rekord Jana Veleby. Nový národní rekord v běhu na 100 metrů má nyní hodnotu 10,16 sekundy.
„Určité rezervy tam ještě dle mého soudu jsou. Kdyby se nám například podařilo zorganizovat závody ve vysokohorském prostředí, kde je menší odpor vzduchu. Musely by ale platit všechny faktory, jako vítr do zad. Tam by pak mohl zlepšit rekord,“ popisuje ideální podmínky pro vytvoření rekordu trenér Zdeňka Stromšíka Jaroslav Vlček.
Český sprinter Zdeněk Stromšík už je nejrychlejším českým mužem. Teď by se rád přiblížil času deseti sekund
„Víme ještě o rezervách, že můžeme ten čas ještě stáhnout. Už to ale nebude v řádech desetin, spíš to budeme posouvat jenom o setinky,“ uvědomuje si Vlček a je proto při odhadování hranice možností Zdeňka Stromšíka velmi opatrný.
„Když budu reálný, tak kdyby se mu podařilo čas stáhnout pod 10,10, nebo zaběhnout 10,11 jako v Brně, kdy běžel s větrem v zádech, byl bych hodně spokojený,“ říká trenér.
Zanedlouho 24letý národní rekordman je v nejlepším sprinterském věku. Technicky je jeho běh podle trenéra téměř dokonalý a tak je potřeba hledat možnosti pro zlepšení výkonnosti jinde. Jednou z nich je rozvoj rychlostní vytrvalosti s cílem udržet maximální rychlost při závodě na stometrové trati co nejdéle.
I když to pro běžného sportovního fanouška není na první pohled patrné, u Zdeňka Stromšíka podobně jako u většiny nejlepších světových sprinterů dochází po prvních šedesáti metrech k mírnému poklesu rychlosti.
'Kdybych chtěl vozit medaile, vyberu si jiný sport'
I když se stal letos Zdeněk Stromšík držitelem českého rekordu jeho snaha uspět v mezinárodní konkurenci je tak trochu bojem s větrnými mlýny.
Ideální prostředí a nejrychlejší trať. Kipchoge překonal maratonský rekord i díky vhodným podmínkám
Číst článek
„U sprintu je úspěch také genetická záležitost. Afroameričané mají lepší poměr bílých a červených vláken, tedy těch rychlých a pomalých když to zjednoduším. Tam začínající kluk běhá za 10,30 a pak díky odborně vedenému tréninku se snadno dostane na hranici deseti sekund,“ vysvětluje Vlček.
„Co s tím můžu dělat? Musím to brát, tak jak to je. Holt nikdy nebudu mistr světa,“ doplňuje svého kouče Stromšík, který mluví o své pozici mezi nejlepšími světovými sprintery s nadhledem.
„Kdybych vyloženě chtěl medaile a chtěl jezdit na olympiády, tak můžu dělat spoustu jiných sportů, ve kterých by to bylo jednodušší. Vybral jsem si ale tuhle cestu. Dělám, co mě baví a co mi jde,“ dodává nejrychlejší muž české historie.
