Desetiboj má dva krále: šampióna Dvořáka a rekordmana Šebrleho
Desetibojař Tomáš Dvořák získal třetí zlatou medaili na mistrovství světa. Na jeho rekord šampionátu 8902 bodů neměli ani druhý Estonec Erki Nool a třetí Brit Dean Macey. V počtu titulů se Dvořák vyrovnal Američanovi Danovi O'Brianovi. Stejně jako on je dokázal vybojovat v řadě.
Jaký to byl závod? Myslíte si, že získat titul v Edmontonu bylo těžší než jinde?
"Myslím, že to bylo rozhodně nejtěžší, protože konkurence byla nejnabitější, a startoval jsem tady v takové dvojaké pozici. Sice jako obhájce titulu, ale ne zrovna s nějakými výraznými body na kontě v tomto roce. Nicméně závod se mi povedl, možná dokonce více, než jsem očekával. Jsem strašně šťastný, protože po těch problémech, které mě trápily dva měsíce před olympiádou a hlavně skoro celý rok, jsem se z toho tvrdou prací a odříkáním dokázal dostat. A jak říkám, tento závod se mi povedl, i když v tom jsou mouchy a dal se možná vydyndat lepší výkon. Nakonec jsem rád za 8092 bodů."
Chvilku se zdálo, že dokonce útočíte na světový rekord, pak ovšem přišlo zaváhání v disku ...
"Ten mě dost zlamal a ani jsem si v něm moc nevěřil. Je to disciplína, která mě asi trápí nejvíce. Právě kvůli problémům, které jsem měl loni. Techniku, kterou jsem měl jsem v sobě loni jsem nedokázal letos najít a to mě mrzí. Náladu jsem si sice zlepšil při tyči, ale při oštěpu se na stadiónu honil vítr a znemožnil prakticky všem desetibojařům slušné výkony."
Vrátil se desetibojařský král na trůn, nebo nebo na desetibojařském trůně zůstává Roman Šebrle? Jak to vnímáte vy?
"Já bych to nehodnotil nějakým trůněním. Jsem toho názoru, že jednou člověk vyhraje závod, podruhé někdo další. Jsou to nesrovnatelné věci, protože Roman předvedl krásný výkon v Götzisu, kde byly absolutně jiné podmínky a naprosto odlišný desetiboj, než jaký se konal tady. Já myslím, že každý ten výkon má svoji specifickou hodnotu. Světový rekordman je Roman Šebrle, mistr světa jsem já. Není to ale poslední závod v historii desetiboje, takže uvidíme, co se stane za měsíc, co se stane příští rok."
Pokud jsme si mohli všimnout, tak v průběhu toho závodu jste spolu nekomunikovali zdaleka tak, jako to bylo na olympiádě v Sydney. Projevuje se ta rivalita nějak výrazně ve vašem vztahu, ve spolupráci?
"Já myslím, že to nebylo nějakou rivalitou, bylo to spíš tím, že se Roman trápil. Vím úplně přesně, jaká to je situace. Já jsem se prakticky stejně choval i první den na olympiádě, když jsem byl hrozně zklamaný a zaskočený tím, že se mi nedařilo. Romana se musím zastat, protože jsem hrozně rád, že dokončil tento desetiboj. Myslím, že to pro něj bude strašně důležité. Stejně jako to bylo důležité pro mě, určitě to pro něj bude mít velký význam do budoucnosti. Teď bych nehodnotil nějaké vztahy a rivalitu. Myslím, že závod se nám nepovedl tak, jak jsme si ho plánovali, nebo alespoň tak, jak já jsem si myslel, že by mohl dopadnout. Mým cílem bylo, abychom na bedně stáli oba, případně aby se Jirka Ryba dostal do osmého mítsa. Ale myslí, že tři čeští desetibojaři v první světové desítce je super úspěch. A jen tak dál."
Jak budete slavit ten titul?
"Zanedlouho odjíždím, takže to nechám až na doma. Dva dny do odletu vezmu jako regenerační, nechám se pořádně zmasírovat a budu se snažit co nejvíce si odpočinout. Čeká mě letos ještě minimálně jeden desetiboj. Takže žádné otálení. Hned po návratu domů začnu zase trénovat a na oslavy ještě není čas."
