Děti hodnotí sportovní události roku 2010
Pro sportovní fanoušky to není v dospělém věku žádný problém - hodnotit, porovnávat, chválit nebo kritizovat. Ale co takhle dítka školou povinná? Jak vnímají výkony a výsledky těch, kteří nás reprezentují na poli sportovním?
Důkladnější odpověď na otázku, které z českých sportovců teď asi nejvíc znají a obdivují děti ve školním věku, by zaručeně vydala na hodinový pořad. Tak alespoň na vzoreček nakoukneme do jedné pražské školy.
Všechny odpovědi, tipy a reakce se dozvíte z přiloženého audia.
„Dívám se na volejbal. Líbí se mi třeba Martina Sáblíková, že je dobrá, letos skoro všechno vyhrála,“ říká jedna z žákyň.
Dětské sportovní prožitky z končícího roku jsou samozřejmě spojeny i s televizí a s těmi nejostřeji sledovanými událostmi, které se odehrávaly na mezinárodní scéně. Nijak tedy nepřekvapuje, že například Martina Sáblíková se stále a znovu ocitá v hlavní roli.
„Mě zaujalo nejvíc mistrovství světa ve fotbale. Přišlo mi to jako pořádnej fotbal,“ svěřuje se klučina. „Mě mistrovství světa ve florbale,“ kontruje jeho spolužák.
Specifikem dětí školou povinných by mělo být to, že díky obdivu ke slavným sportovcům také zkoušejí nastartovat vlastní sportovní kariéru. Možná tomu ani nebudete věřit, ale i v době počítačů, mobilů a jiných vynálezů to právě takhle v praxi občas funguje.
„Já jsem chtěl dřív hrát jako Tomáš Rosický, ale pak jsem se na to vykašlal, protože teď hraju florbal. Teď už fotbalista moc být nechci,“ přiznává školák.
Jako pobídka k poctivému tréninku může při tom posloužit třeba i plakát sportovního idolu připevněný na zdi. A nemusí to být zrovna nad postelí budoucí hvězdy:
„Já měl pod postelí – já mám totiž palandu – vylepeného Petra Čecha. Teď jsem tam dal jiný plakát. Z Harryho Pottera.“
Což je symbolická vizitka toho, že ani ti nejúspěšnější čeští sportovci to nemají a nebudou mít lehké v konkurenci Harryho Pottera a dalších hrdinů naší doby.
Útěchou jim ale může být to, že školáci, kteří se sami pravidelně vydávají na hřiště nebo do tělocvičny, neváhají těm zralejším borcům držet palce. A co by jim tedy na dálku popřáli?
„Hodně úspěchů, aby se dál snažili,“ říká školačka. A její spolužák dodává: „Aby byli zdraví a aby jim vydrželo sebevědomí.“ „A ať vyhrajou,“ končí jedna z dívek.
