Na pořádnou šanci musel čekat dlouhé roky. Teď je Mandous s reprezentací ve čtvrtfinále Eura

Dostal šanci, ve kterou už asi ani nedoufal. Brankář Olomouce Aleš Mandous začal teprve před rokem a půl pravidelně chytat v lize a od té doby nabrala jeho kariéra strmý vzestup. Devětadvacetiletý gólman je nyní součástí národního týmu a vyloučený není ani letní přestup do většího klubu. „Asi každý si přeje reprezentovat svoji zemi. Moc jsem tomu už nevěřil, ale teď jsem na Euru. Je to neuvěřitelné,“ popisoval Mandous v rozhovoru pro Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotbalový brankář Aleš Mandous | Foto: Michal Beránek / CNC / Profimedia | Zdroj: Profimedia

Co byste si pomyslel, kdyby vám loni tohle dobou někdo řekl, že budete na mistrovství Evropy?
To bych se mu asi vysmál a řekl mu, že se zbláznil. Ale je to tak – jsem tady na Euru a moc si to užívám.

Aleš Mandous

  • Narozen 21. dubna 1992, odchovanec Viktorie Plzeň.
  • Působil v Mostu, Střížkově a Žilině, se kterou získal slovenský titul.
  • Od roku 2018 chytá v Olomouci, v české lize má na kontě 47 zápasů.
  • Za reprezentaci odchytal jedno utkání v zářijovém duelu se Skotskem.

Co za tím vaším náhlým vzestupem stojí?
Určitě mi pomohl zápas za reprezentaci, který jsme odehráli v Olomouci proti Skotsku. A pak také, že jsem pravidelně chytal za Sigmu.

Ano, vy jste byl v září součástí záložního týmu složeného z ligových hráčů. Ten zaskočil za A-tým, který se před utkáním se Skotskem potýkal s koronavirem. Napadlo by vás tehdy, že si přes tuhle příležitost můžete říct o trvalejší místo v národním týmu?
Trenér Holoubek, který nás proti Skotsku vedl, nám říkal, že v případě dobrého výkonu tady ta možnost je. V tu dobu mě to ale ani nenapadlo. Je ale pravda, že i Jakub Pešek s Tomášem Holešem se v tom zápase ukázali a nakonec jsme se sešli společně i na Euru.

Samotná nominace na to utkání se Skotskem byla úsměvná. Ráno jsem četl, že se zápas kvůli covidu ruší, a protože jsem měl volno, tak jsem další dění přes den už nesledoval. Pozdě odpoledne mi volal trenér Holoubek, že se mám do hodiny dostavit na hotel, že druhý den hraju proti Skotsku. Nejdřív jsem si myslel, že je to nějaká sranda.

Snil jste vůbec někdy v minulosti o reprezentaci?
Asi každý si přeje, aby reprezentoval svoji zemi. Přál jsem si to jako malý, pak když jsem dlouhá léta vysedával na lavičce, tak už jsem byl samozřejmě větší realista. Moc jsem tomu nevěřil, ale pak jsem začal chytat ligu, přišel zápas se Skotskem a teď jsem na Euru. Je to neuvěřitelné.

Čekání na šanci

Co se tak brankáři honí hlavou, když vysedává dlouho na lavičce a nepřichází průlom?
Není to pro všechny. Znám hodně kluků, kteří to po čase zabalili a skončili s fotbalem. Já mám ale takovou povahu, chtěl jsem dokázat, že ligu chytat můžu. Když jsem se vracel z angažmá na Slovensku, tak mě nikdo neznal, nikdo o mně nevěděl. Ale zavolal mi trenér brankářů v Olomouci Tomáš Lovásik, že by mě chtěl. Šel jsem to zkusit a jsem za to rád, pod ním jsem udělal velký progres.

Méně faulů, plynulejší hra. Rozhodčí na Euru razí nový metr, Příhoda chce podobný přístup i v české lize

Číst článek

Jaký byl ten zlomový moment, že jste se dostal do olomoucké brány?
Poslední ligové kolo na Slavii v sezoně 2018/19, ve kterém nám už z pohledu tabulky o nic nešlo, takže jsem dostal příležitost. Prohráli jsme 1:2, ale šlo na mě asi dvacet střel a ukázal jsem, že ligu chytat můžu.

Snažíte se o podobný styl jako třeba Němec Manuel Neuer nebo Ondřej Kolář. Hodně stojíte mimo bránu a snažíte se vybíhat z pokutového území, zabraňovat protiútokům. Jak jste se k tomu dostal?
Takový styl mám od začátku. Naučil mě to hodně trenér Guľa v Žilině, který to po mně vyžadoval, a já jsem mu za to vděčný. Pořád do mě hustil, abych hrál venku z brány a pomáhal obráncům.

Co je na tom nejtěžší?
Asi abych byl pořád sebevědomý, i když se něco nepovede. Vyžaduje to hodně přihrávek, vybíhání, takže je pravděpodobné, že se občas něco pokazí. Ale je důležité z toho neuhnout, protože to nese ovoce.

Role v reprezentaci

Právě díky vašemu stylu chytání o vás mnohokrát mluvil v dobrém kouč Slavie Jindřich Trpišovský, který i připustil zájem o vás. Co to s vámi dělá?
Je pěkné, když vás pochválí nejlepší trenér ligy. Ale já jsem v Sigmě Olomouc a trenér Trpišovský vede Slavii.

Fanklub letadlo na čtvrtfinále Eura nakonec nevypraví, o cestu do Baku nebyl dostatečný zájem

Číst článek

A co kdyby to byl brzy váš trenér?
K tomu se vyjadřovat nechci, takže bez komentáře.

Vy jste na mistrovství Evropy v „bublině“, takže těžko můžete s někým jednat. Ale co váš agent?
Můj manažer jedná s více kluby. Variantou je setrvání v Olomouci, variantou je i odchod, je tam i nějaké zahraničí. Teď jsem ale na mistrovství Evropy, a hlavně doufám, že porazíme Dánsko a půjdeme dál.

Když se tedy přesuneme k národnímu týmu - vy děláte při absenci Jiřího Pavlenky a Ondřeje Koláře na Euru dvojku Tomáši Vaclíkovi, co tahle role obnáší?
Dělám servis Vaclošovi, s trenéry a Tomášem Koubkem ho připravujeme, což se nám snad daří, protože na turnaji chytá výborně. Na tréninku se mu snažíme udělat pohodu.

Aniž bych to chtěl přivolávat, co kdyby se něco stalo a do brány by musel někdo jiný?
To se doufejme nestane, ale když tak jsme s Tomášem Koubkem připravení. Trenéři nepřipravují jenom Vacloše, ale i nás dva, takže jsme pořád ve střehu.

Bavíte se s Tomášem Vaclíkem, jak zatím prožívá Euro?
Všichni gólmani spolu trávíme nejvíc času, i během volna. Takže se bavíme o všech situacích v zápasech i na tréninku. Kluci mi předávají zkušenosti, takže jsem moc rád, že jsem tu s nimi.

Jan Suchan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme