Jan Lecjaks stále patří Dinamu Záhřeb. ‚Lidi tu Plzeň podcenili,‘ říká před odvetou Evropské ligy

Hrával za mládežnické reprezentace a jednadvacítku i s některými současnými fotbalisty Plzně. Právě tam také vyrůstal a tam se stále cítí jako doma. I když je už skoro deset let na cestách po Evropě. Teď žije osmadvacetiletý Jan Lecjaks v chorvatském Záhřebu kousek od stadionu Maksimir, kde budou Viktoriáni bojovat o postup do osmifinále Evropské ligy. On sám do zápasu zasáhnout nemůže. I když stále patří Dinamu, hostuje v nedaleké Lokomotivě.

Záhřeb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Lecjaks v dresu Dinama Záhřeb | Foto: Antonio Bronic | Zdroj: Reuters

„Novináři si ze začátku mysleli, že Dinamo musí Plzeň porazit, ale už i trenér je mírnil, že Plzeň není slabá a má vysokou kvalitu. Ukázala to v lize a v Champions League. Lidi ji možná malinko podcenili, nevím jak hráči. Ve druhé půlce v Plzni je Viktorka převálcovala,“ všiml si v rozhovoru pro Radiožurnál fotbalový obránce Jan Lecjaks.

ONLINE: Dinamo Záhřeb - Viktoria Plzeň

Číst článek

Nechybělo moc a hrál byste proti bývalému klubu, ale Dinamo vás poslalo na hostování. Jak se to přihodilo?
První rok tady byl dobrý, odehrál jsem většinu zápasů, udělali jsme titul i pohár, jen se nepovedlo postoupit do Evropy. Ale ve druhé sezoně přišel nový trenér Nenad Bjelica, do prvního zápasu bylo všechno v pořádku, ale ten se odehrál špatně a bohužel jsem to odnesl já. Byl jsem nejstarší na hřišti a trenér chtěl ukázat, že nikdo nemá jisté místo, pokud se hraje špatně. Dal impulz všem mladým, že se to může příště týkat i jich.

Nemrzí vás, že jste o zápas s Plzní přišel?
Teď to vyšlo, že se hrálo i proti Anderlechtu, kde jsem byl rok, a Young Boys, kde jsem byl šest let. Je to smůla, ale takový je fotbal. Doufám, že budu mít ještě pár let kariéry a ještě si můžu proti Viktorce zahrát.

Dinamo hodně spoléhá na mladé hráče, je to tu znát, že tu vychovávají hvězdy?
V Chorvatsku to mají dobře udělané. Kromě Hajduku a Rijeky si mohou stáhnout jakéhokoli hráče z ligy. Když se ukáže nějaký mladý hráč, tak Dinamo dostane první nabídku na odkoupení. Pokud Dinamo nechce nebo nedá dost peněz, tak se teprve hledá jiné mužstvo. Ale dá se říct, že Dinamo má předkupní právo na chorvatské hráče.

O to musí být těžší se prosadit.
Berou to tak, že tu mají mladé hráče, kteří se určitě prodají. A za každého musí být náhrada. Není pro ně problém dát dva miliony eur za hráče za dva tři hráče, ale ví, že pak prodají nějakého mladého za dvacet.

Jak funguje spolupráce s Lokomotivou?
Dřív se tomu říkalo farma, ale teď má Dinamo tolik hráčů, že skoro všechny kluby v Záhřebu mají minimálně dva hráče z Dinama. Buď se ukážou a vezmou si je nazpátek, nebo je prodávají.

Vy jste do Anderlechtu přestupoval, když plzeňská éra začínala. Napadlo vás tehdy, že toho dosáhnou tolik?
Tehdy se vyhrál pohár, byl to první impuls, že se nakoupili dobří hráči, kteří se dobře seskládali a mužstvo vydrželo několik let pohromadě. Plzni se to vyplatilo a pořád drží trendy. Kupují si hráče z Česka a ze Slovenska, kteří jsou v menších klubech nejlepší a drží si kvalitu.

Reprezentace? Ani mě nesledovali

Jaký je tu tlak na hráče? Od médií či fanoušků?
Tady nikdo nebere nic jiného než výhru. Ale v evropských pohárech je to jiné. Fanoušci vědí, že je tu hodně mladíků, ale stejně chtějí vyhrávat. A v lize chtějí co nejvíc branek. A derby proti Hajduku se nesmí prohrát.

A co se stane, když Dinamo derby prohraje?
Tady se většinou neprohraje, to už si ani nepamatuju. Ve Splitu je to jiné, 30 tisíc lidí, pravá balkánská atmosféra, je to brutální. Jen vylezete na hřiště a všichni pískají. Tady je znát, že tribuny jsou dál. Bad Blue Boys umí fandit, i zítra (proti Plzni) určitě budou dýmovnice, i když je to zakázané.

Dovedl byste si představit, že byste tu žil déle?
Mám tu ještě rok a půl smlouvu, ale jelikož jsem strávil rok v Lokomotivě, tak se buď něco stane a vrátím se do Dinama, nebo se najde nějaká jiná štace. Takový je fotbal, dokud vám někdo dá smlouvu, jdete tam, kde vás chtějí. Jelikož mám děti, tak by to rozhodně nebyla žádná divočina, žádný Kazachstán nebo Ázerbájdžán. Ale destinace jsou různé, třeba Martin Zeman si s rodinou strašně pochvaluje život v Izraeli.

Máte ještě nějaký fotbalový sen?
Jsem mladý, pořád je mi 28 a mám co nabídnout. Chtěl bych si konečně zahrát Ligu mistrů, ale to záleží na tom, kam se mi podaří přestoupit. Mám spoustu zápasů v Evropské lize i v kvalifikaci o Ligu mistrů, ale nebylo štěstí, abych se dostal do skupiny.

Co reprezentace?
Když jsem byl v nejlepší formě v Young Boys Bern a hráli jsme Evropskou ligu, ani nepřišla pozvánka. Myslím, že mě ani nikdo nesledoval, takže reprezentaci neřeším. Kdyby přišla pozvánka, bylo by to skvělé, ale nesoustředím se na to.

Odvetný zápas Evropské ligy začíná v Záhřebu ve čtvrtek pět minut před sedmou, Radiožurnál nabídne snažení Viktorie Plzeň v přímém přenosu, server iROZHLAS.cz nabídne textový online. 

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme