Kayamba, Costa nebo Komličenko. Cizinci ve fotbalové lize se učí česky, někomu to jde více, někomu méně

Říká se, že fotbal je univerzální jazyk, a proto si hráči z různých koutů světa na hřišti zkrátka „rozumí“. Co ale funguje na trávníku, v osobním životě stačit nemusí. Cizinci, kteří míří do Čech s touhou zviditelnit se a říct si o ještě zajímavější angažmá, to mají bez znalosti češtiny těžké. Snaživí a trpěliví hráči se ale základy místního jazyka zvládnou naučit. A i když jsou díky výraznému přízvuku často terčem vtípků.

Audio Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obránce Costa je jedním z nejzkušenějších hráčů Sparty | Foto: Michal Doležal | Zdroj: ČTK

Plzeňský Joel Kayamba, Sparťan Costa nebo liberecký Elvis Mashike, který aktuálně hostuje na Žižkově. Všichni tři jsou ideálními příklady toho, že i fotbalisté z Afriky mohou díky vlastní snaze po čase předstoupit před novináře a na jejich otázky odpovídat v češtině. Zdaleka ne všichni cizinci ale během svého angažmá v Česku tohoto ideálního stavu dosáhnou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak to mají fotbaloví cizinci v lize s češtinou? Natáčel reportér Radiožurnálu Lukáš Michalík

Takový Nikolaj Komličenko se svými spoluhráči z Mladé Boleslavi ekonomickou situaci tamní Škodovky v češtině asi ještě neprobírá. Zrovna v případě ruského útočníka ale nutno dodat, že s jeho aktuální střeleckou formou to ve středočeském klubu momentálně zřejmě nikoho netrápí. Obecně ale kluby na znalost českého jazyka u cizinců kladou důraz.

„Snaha adaptovat se a snaha rozumět minimálně základním slovíčkům je dost významný indikátor toho, jak velký zájem ten hráč má o to začlenit se do kolektivu, fungovat v českém prostředí. Pro klub je to poměrně důležitá věc,“ popisuje pro Radiožurnál ředitel komunikace pražské Sparty Ondřej Kasík

Každý zahraniční fotbalista letenského klubu se učí češtinu zhruba dvakrát týdně s lektorem, který se fotbalistovi v daný den individuálně věnuje hodinu až dvě hodiny. Trochu jiný způsob výuky praktikují v Liberci, kde u cizinců sází na kolektivní vzdělávání.

„Máme učitele, který neučí jednotlivě, ale skupinově. Jsem s učitelem domluven, že na základě týdenního plánu chodí jednou dvakrát týdně na hodinu,“ přibližuje vedoucí A-týmu libereckého Slovanu Jiří Neumann.

Boleslavský Komličenko neztratil střeleckou formu, naposledy se prosadil v zápase proti Teplicím

Číst článek

Alespoň elementární znalost češtiny není pro zahraniční hráče důležitá jen pro to, aby rozuměli pokynům trenéra nebo si zvládli objednat v restauraci. To, jak fotbalisté z ciziny komunikují v českém jazyce, se totiž často odráží i v tom, jak je v kabině vnímají spoluhráči.

„Ostatní hráči a čeští hráči jsou velmi senzitivní na to, jestli se jim ten nový hráč, který přichází z ciziny, chce přiblížit a jestli s nimi dokáže a chce komunikovat, byť na úplně základní úrovni, třeba v češtině,“ vysvětluje Ondřej Kasík.

Lekce češtiny rozhodně nejsou pro zahraniční ligové fotbalisty dobrovolnou volnočasovou aktivitou. Tedy alespoň ve Spartě je mají hráči povinné. A úmyslně se jim nemohou vyhýbat ani v Liberci.

„Nastavovali jsme jim to tak, že je to v podstatě tréninkový proces, a pokud by hráči z nějakých důvodů bez omluvy nepřišli, tak to bereme tak, jako kdyby nepřišli na fotbalový trénink,“ upřesňuje vedoucí libereckého mužstva Jiří Neumann.

Lukáš Michalík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme