Nejpamátnější Maradonovy kousky: úprk před faulujícími soupeři, ‚boží‘ ruka a vypjatý rozstřel

Život Diega Maradony byl plný skandálů a kontroverzí, nejen fotbaloví fanoušci ale budou na fenomenálního Argentince vzpomínat především díky jeho kouskům na zeleném trávníku. Nejpamátnější okamžiky své kariéry prožil v argentinském národním týmu. Nezapomenutelné góly a útočné akce ale předváděl i na klubové úrovni v Boce Juniors nebo v milované Neapoli.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maradona slaví zlato na mistrovství světa. | Zdroj: Aerofilms

Argentinský titul

Maradona debutoval v nejvyšší domácí soutěži za klub Argentinos Juniors 20. března 1976. V tu dobu mu ještě nebylo ani 16 let. První gól vstřelil o necelý měsíc později a celkově za klub nasázel během pěti let 116 gólů.

Šikovného útočníka si vyhlédla slavná Boca Juniors a hráč s číslem deset ji nezklamal. V sezoně 1981 dotáhl argentinský velkoklub k titulu a navíc uchvátil fanoušky při svém prvním Superclásicu proti rivalovi River Plate. Při výhře 3:0 jeden gól sám dal a druhý připravil pro spoluhráče památným úprkem před faulujícími soupeři.

‚Boží‘ ruka a gól století

„Ten gól dala trochu Diegova hlava a trochu boží ruka.“ K prestižnímu vítězství 2:1 ve čtvrtfinále mistrovství světa 1986 nad Anglií, s níž měla Argentina kvůli předchozí válce o Falklandy napjaté vztahy, pomohl Maradona dvěma památnými góly. Ten první vešel do historie jako možná největší fotbalový podvod, byť sám tehdejší kapitán dlouho odmítal svůj neférový zásah přiznat.

O pouhé čtyři minuty později zasadil Maradona Albionu druhou ránu. A tentokrát ukázal svou druhou tvář. Jeho úchvatné sólo zvítězilo v anketě Mezinárodní fotbalové federace FIFA o gól století. „Nejhezčí gól, jaký jsem kdy vstřelil. O tom není pochyb,“ hodnotil po letech legendární Argentinec.

Tehdy pětadvacetiletý Maradona dotáhl svůj tým k vysněnému titulu mistrů světa pěti góly a stejným počtem asistencí. Jeho představení na mexickém šampionátu je dodnes hodnoceno jako jeden z nejlepších individuálních výkonů fotbalové historie.

Neapolská modla

Maradona získal za svou kariéru pouze tři ligové tituly a dva z nich byly s podceňovanou Neapolí. Fanoušci Partenopei si nevysokého útočníka zamilovali. Není divu – Neapol do té doby nikdy na mistrovský primát nedosáhla, Maradona jí navíc vykopal i triumf v Poháru UEFA.

Mezi lety 1984 až 1991 zažil v Itálii vrchol kariéry. Celkově nastřílel 81 branek, mistrovské scudetto získal s týmem v letech 1987 a 1990. Zároveň se ale na jihu Itálie začínaly prohlubovat jeho osobní problémy spojené s bujarým životním stylem. Po odchodu z Neapole v roce 1991 už se nikdy na svou dřívější fotbalovou úroveň nedostal.

Proti svým

V roce 1990 hostila mistrovství světa Itálie. A osud tomu chtěl, aby domácí celek narazil v semifinále na obhájce titulu z Argentiny. Vzájemný zápas se odehrál kde jinde než v Neapoli.

Někteří domácí fanoušci přáli víc Diegovi než italské reprezentaci, což vyvolalo vlnu vášní. Sám Maradona proměnil v penaltovém rozstřelu rozhodující pokutový kop a ukončil italský sen o domácím titulu.

„Byl to nejtěžší pokutový kop v mé kariéře, protože ten předchozí proti Jugoslávii jsem neproměnil. Brankář Zenga mi těsně před penaltou říkal, že mě dobře zná. Odpověděl jsem mu, že já ho ale znám lépe. Jakmile byl míč v síti, křikl jsem na něj jen ‚ciao‘,“ vzpomínal Maradona.

Argentina ale titul neobhájila, ve finále podlehla 0:1 Německu. Zisk stříbrné medaile byl posledním velkým úspěchem božského Diega.

mov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme