Lafata proti finančnímu úřadu. Snaha bývalého fotbalisty snížila daně sportovcům

Před několika lety dostal fotbalista David Lafata pokutu od finančního úřadu za to, že používá výhodnější zdanění svých příjmů. Bývalý útočník Sparty a reprezentace se obrátil se stížností k Nejvyššímu správnímu soudu a ten mu dal v roce 2017 za pravdu. Rozsudek nepomohl jen Lafatovi, ale i dalším profesionálním sportovcům.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý sparťanský útočník David Lafata | Foto: Michaela Říhová | Zdroj: ČTK

„Muselo to být hrozné, ale pro hráče volejbalu nebo podobných sportů se to vůbec nemůže vyplatit, proto do toho nikdo neryje, sklopí uši a zaplatí,“ říká volejbalový reprezentant Vladimír Sobotka.

Místo Slavie soupeří s Protivínem, góly ale Lafata střílí i v krajském přeboru

Číst článek

Daně nechtěl původně řešit ani David Lafata. „Ale dostal to do ruky pan inženýr Hruban, který řekl, že si myslí, že jsou sportovci v právu, a případ by si vzal. Já bych se se státem určitě nesoudil,“ usmívá se dnes už bývalý profesionální fotbalista David Lafata.

Šlo o to, že jako fotbalista podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná a pro daně uplatňoval výdajový paušální odpočet 60 % procent z příjmů.

Jenže právě kvůli tomu se dostal do sporu. Podle správce daně totiž nesplňoval jednu z definic živnosti, a to tu, že svou výdělečnou činnost vykonává samostatně. Podle úřadů měl nárok na odpočet ve výši 40 procent. 

Rozhodl Nejvyšší správní soud

„Než jsem začal takhle danit, volal jsem na ministerstvo financí a řekli mi, že tak danit můžu. Po čtyřech letech mi finanční úřad oznámil, že tak danit nemůžu. To mě zaskočilo. Nakonec měli pravdu na ministerstvu,“ vzpomíná Lafata.

Nejvyšší správní soud totiž rozhodl, že i přesto, že Lafata provozuje kolektivní sport, podmínky živnosti, potažmo uplatňování paušálního odpočtu 60 % procent z příjmu, splňuje.

Po zveřejnění rozsudku finanční úřady fotbalistům, volejbalistům, basketbalistům, zkrátka těm, kteří se živí kolektivním sportem, začaly tento způsob danění uznávat, ale jen někde.

Výklad zákona je totiž nejednotný. Například pokud si sportovec vydělá za rok pět set tisíc korun, odvede státu podle „Lafatova“ způsobu, o zhruba 30 tisíc korun méně, než by odvedl bez živnosti.

„Tohle je cesta, jak může stát pomoct sportovcům. Při stejných nákladech vydělají o něco víc a sport se může posunout dál,“ přidává další plus dopadu Lafatova případu na sport volejbalista Vladimír Sobotka.

Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme