Jsem v kontaktu se Spartou i Slavií, do Brugg už se vrátit nechci, říká reprezentační útočník Krmenčík

Český fotbalista Michael Krmenčík se chce z belgických Brugg, kde má smlouvu do léta 2023, vrátit zpět do Čech. Osmadvacetiletý reprezentační útočník připustil, že je v kontaktu s oběma pražskými „S“, Spartou i Slavií.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michael Krmenčík v dresu Brugg | Foto: Belga Photo / Bruno Fahy | Zdroj: Profimedia

Uplynulý půlrok strávil Krmenčík na hostování v řeckém PAOK Soluň, s nímž vyhrál domácí pohár. „Abych vám řekl pravdu, do Brugg se už nikdy nechci vracet. S manželkou jsme se dohodli tak, že bych se chtěl vrátit zpátky do Česka. Můžu přiznat, že jsem v kontaktu jak se Spartou, tak se Slavií,“ řekl v on-line rozhovoru s novináři Krmenčík, který se s reprezentací chystá na vstup do evropského šampionátu.

Nechci říkat částky, ale doba je taková, že Bruggy zatím nejsou schopny přijmout jakoukoliv nabídku. Uvidíme, co bude dál. Chtěl bych se každopádně vrátit zpátky do Česka a vyhrát tady hodně trofejí, dodal hráč, který získal tři ligové tituly s Plzní.

Z nominace fotbalové reprezentace vypadl brankář Pavlenka, po Skotsku ho nahradí Koubek

Číst článek

Krmenčík přišel do Brugg vloni v lednu a v minulé sezoně, nedohrané kvůli koronaviru, získal belgický titul. Postupně ale přestal nastupovat, a tak v zimě odešel na půlroční hostování do Soluně, které si nemohl vynachválit. Vítězným gólem na 2:1 v 90. minutě finále proti Olympiakosu Pireus zajistil svému týmu triumf v Řeckém poháru.

Pro mě to byla první velká zahraniční trofej, bylo to obrovské. Lidi v Řecku tím žijí, nevím, kolik tisíc jich slavilo v centru Soluně. Bylo to fakt nádherné. Musím říct, že ty lidi si fotbalistů váží. Bylo to poprvé, kdy jsem věděl, že mě ty lidi prostě milují. Ještě dodnes mi chodí děkovné zprávy za to, že jsem dovezl do Soluně pohár. Neříkám, že mě mají za boha, ale někdy mi to tak i připadalo, řekl Krmenčík.

Po vítězném zápase mi volala manželka. My hráli asi v devět večer a končilo to ve tři čtvrtě na dvanáct. Manželka říkala, že děti ještě nespí. Ptám se proč a ona, že pod barákem máme 100 lidí, kteří skandují moje jméno a zapalují světlice. Prostě nehorázné zvěrstvo. Už tohle svědčí o tom, že Řekové jsou fanatici do fotbalu. Těch šest měsíců, co jsem tam byl, jsem si fotbal neskutečně užíval a sklidil jsem pohár. Asi zatím moje nejcennější trofej, dodal rodák z Kraslic.

Lukáš Michalík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme