Při připomínání světlých momentů československého fotbalu jako by se na tenhle trochu zapomínalo. Bronz z mistrovství Evropy 1980 zůstává v konkurenci evropského zlata z Bělehradu 1976 nebo dvou stříbrných světových šampionátů v pozadí. Přesto šlo o obrovský úspěch. Tým kolem Antonína Panenky, Zdeňka Nehody nebo Ladislava Vízka ho vybojoval přesně před čtyřiceti lety, 21. června 1980 porazil domácí Itálii 9:8 na penalty.

Praha 20:19 21. června 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Až napodruhé a těsně na brankové čáře zachytil gólman Jaroslav Netolička klíčovou penaltu Flavia Collovatiho. Anebo až za ní? Sám Netolička měl jasno už tehdy, což ukazoval i gestem ruky, a neváhá ani teď.

„Ne, tam to bylo v pohodě. To si pamatuji stoprocentně, takhle to bylo,“ popsal Netolička po letech Radiožurnálu. To Ladislav Vízek, který byl během penaltového rozstřelu už vystřídaný, klidný rozhodně nebyl.

„My jsme to z lavičky neviděli a měli jsme hrůzu z toho, že když se hraje v Itálii, že to rozhodčí domácím uznají,“ řekl Vízek.

Nejdřív byl jen náhradník, pak se stal fotbalovou legendou. Před 50 lety slavil Pelé rekordní titul

Číst článek

Gól ale neplatil a závěrečný úspěšný penaltový pokus Jozefa Barmoše zpečetil bronz pro československou reprezentaci.

„Tenkrát to byl obrovský úspěch. Porazit o třetí místo Itálii, v Neapoli… Už je to strašná doba, ale pamatuju si to všechno do detailu,“ vzpomíná Vízek.

„Trenér nás třeba vůbec nepouštěl z hotelu, protože jak se vyšlo ven, tak už tam byly takové lehčí holky. Tenkrát to nebylo tak profesionální, tak se bál, abychom se nezapletli do nějaké šlamastyky. Tak jsme hráli pořád jenom karty na hotelu,“ usmívá se při vzpomínkách na bronzové Euro 1980 opora týmu trenéra Jozefa Vengloše.

Jan Suchan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít