Jak vznikl pokřik jude Slavie? ‚Fanoušci nevědí, co skandují. A to je ještě horší,‘ tvrdí Jindřich Šídlo

Rasismus, antisemitismus nebo neonacismus v řadách fotbalových rowdies je celoevropský problém. Věhlasné kluby mají své preventivní programy, sportovní asociace hledají cesty k dialogu i v řadách tvrdého kotle stadionů. I u nás se volá po tvrdší policejní represi, projevy nenávisti jsou ale na českých stadionech stále přítomné.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kotel Sparty, ze kterého se často nechvalně proslulý pokřik ozývá | Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

„To je závažný problém, ať se to objeví kdekoli. Na fotbale to bývá hlasitější, jakkoli třeba projevy antisemitismu tam jsou výrazně menšinové. Když fanoušci skandují jude Slavie, tak moc nevědí, co tím myslí. To je možná ještě horší,“ myslí si novinář Jindřich Šídlo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vymýtit nenávistné projevy ze stadionů? Poslechněte si celou debatu

Vzpomíná, jak před zhruba patnácti lety dělal rozhovor s tehdejším majitelem Sparty Vlastimilem Košťálem, jestli mu ten pokřik nevadí. „On říkal, že dává přednost drobnějším krokům. Že když jednou udělají pět průšvihů a podruhé čtyři, tak že je to cesta kupředu,“ uvádí.

„Musím přiznat, že při zápase jsem také schopný říct ledacos. A co jsem křičel na soupeře na tribuně, to bych za normálních okolností neřekl. Byly to vulgarity, fotbal k tomu svádí. Ale jakmile se tam objeví tenhle moment (rasismus nebo antisemitismus), tak je to za hranou,“ dodává fanoušek londýnského Arsenalu a pražských Bohemians Praha 1905.

Hajlování je tu od války

Historik a archivář Slavie Vladimír Zápotocký k tomu připomíná, že pokřik jude Slavie byl poprvé slyšet už v roce 1923. Zatímco prý sportovní část pražské Sparty i Slavie vedli Britové, tak úředníci a účetní byli obvykle ze smíšených židovských manželství.

„Loni v létě jsem si říkal, co budou fanoušci Sparty dělat, když jim tam přišel první izraelský fotbalista, a naopak za Slavii začal hrát Němec tureckého původu. Zdá se, že se s touto skutečností nijak nevyrovnali.“ Jindřich Šídlo

„Chytrým lidem na Slavii, kteří tehdy už uměli vydělávat peníze, jeden významný člen řekl, aby si nedělní zápas pojistili proti dešti a přemluvili anglický tým, aby hráli v pondělí. Takže v neděli pršelo a Slavia dostala peníze od pojišťovny, v pondělí se hrálo a Slavia dostala peníze od diváků. Naneštěstí příští týden hrála na Spartě, kde se prvně ozvalo jude Slavie,“ popisuje.

Hajlování na českých stadionech pak podle něj přetrvalo z časů protektorátu, a dokonce i z předválečných let, kdy hajlovali členové německých klubů – Teplitzer FK z Teplic, žateckého DSV Saaz nebo DFC Prag hrajícího na pražské Letné.

Nenávist se šíří ze stadionů

„Znepokojuje mě, jak se to – oproti například německé Bundeslize – neřeší na klubové úrovni. Nechci trestat každého fanouška, ale kluby to nepovažují za závažný problém. Ty by měly dát jasně najevo, že to na stadiony nepatří,“ poznamenává socioložka a fotbalistka Karina Hoření.

Podle ředitele Památníku Šoa Praha v pražských Bubnech Pavla Štingla by ale tento problém měl řešit stát. „Fotbal je obrazem světa, který ho obklopuje. A hlavně malá skupinka může manipulovat s tou velkou a vycházejí odsud určité šablony, které nezůstávají na tribuně,“ upozorňuje.

Vypráví o své návštěvě polského ghetta Baluty v Lodži, kam z nádraží Bubny odjížděly transporty. Celé město je prý počmárané antisemitskými nápisy, podle místních to prý ale s antisemitismem nemá nic společného, jen se tak vzájemně urážejí fanoušci zdejších klubů.

„Dobře, ale proč používají ty židovského hvězdy? A oni řekli: ‚No protože polština nemá horší slovo než Žid.‘ (...) Když člověk přijede do ghetta, kde za války došlo ke genocidě, tak má pocit, že tam k té genocidě má teprve dojít. Vytváří to atmosféru, která nutně přechází dál,“ varuje Štingl.

Celou debatu si poslechněte v audiu na začátku článku.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme