Před 35 lety se odehrála jedna z největších sportovních tragédií. O život přišlo 66 fanoušků
Přesně před 35 lety se v Rusku odehrála jedna velká sportovní tragédie. Při fotbalovém utkání Poháru UEFA mezi Spartakem Moskva a nizozemským Haarlemem zemřelo v tlačenici na tribunách stadionu v Lužnikách 66 lidí. Tehdejší Sovětský svaz se jednu z největších tragédií v historii sportu snažil ututlat a počet obětí oficiálně přiznal až po pádu železné opony.
„Asi dva roky nás sledovali vždycky, když jsme šli na hřbitov. Šla jsem kolem všech hrobů a nechávala tam dopisy. Chtěla jsem se dostat do kontaktu s ostatními rodiči,“ řekla v dokumentu televize ESPN matka jedné z obětí. Sovětské úřady nechtěly, aby na některém z moskevských hřbitovů vznikl památník obětem neštěstí. Mrtví byli proto pohřbeni na více místech v Moskvě.
Nabídka, která se neodmítá. Zdiskreditovaného Seppa Blattera pozval na MS v Rusku prezident Putin
Číst článek
„Když jsem chtěla, aby na náhrobní kámen napsali, že byl tragicky zabit na stadionu v Lužnikách, dlouhou dobu odmítali. Ale protože jsem byla tak vytrvalá, tak tam ten nápis nakonec je,“ dodala.
Jednou z příčin tragédie bylo mrazivé počasí. V desetistupňovém mrazu sněžilo a pořadatelé otevřeli pouze dvě ze čtyř tribun na nezastřešeném stadionu. Většina lidí se vtěsnala na tribunu, která byla nejblíž stanici metra. Domácí Spartak brzy vedl 1:0 a kvůli zimě se pak několik stovek fanoušků rozhodlo opustit zápas před koncem. Po druhém gólu domácích se ale diváci začali do ochozů vracet a na namrzlém schodišti narazili na fanoušky mířící opačným směrem. Pod náporem masy povolilo zábradlí, lidé začali padat a šlapat po sobě. V tlačenici zemřelo 66 lidí a dalších 61 se zranilo.
Policie a pořadatelé bezprostředně po neštěstí odpovědnost za událost popřeli. Stejný názor zastával i mnoho let po pádu železné opony tehdejší generál Nikolaj Merikov. „Milice nenese žádnou vinu. Řeknu to znovu: Byl to někdo v davu. Celá masa lidí se hrnula a pak začali padat. Tím vznikla široká bariéra. Všechny východy byly otevřené,“ popisoval situaci Merikov.
To ale vyvrátil tehdejší zaměstnanec nizozemského velvyslanectví v Moskvě Henk van Gelderen. Podle něj policie povolila otevřít jen jeden velmi úzký východ.
Soud nakonec z tragédie obvinil čtyři muže ze správy stadionu, kterým udělil tříletý nepodmíněný trest. Později všichni dostali amnestii. Dnes neštěstí v Lužnikách připomíná přímo u stadionu památník.
