Pokleknout, nebo se obejmout? ‚Není nutné podléhat tomu, co vznikne v zahraničí,‘ říká expert

Fotbalisté pražské Slavie před čtvrtečním utkáním Evropské ligy na půdě londýnského Arsenalu nepoklekli, ale podporu boje proti rasismu vyjádřili společným objetím. Na sociálních sítích se vzápětí znovu rozvířily debaty o tom, zda-li musí všechny týmy dělat stejná gesta. Podle politologa a odborníka na extremismus Miroslava Mareše není nutné dělat ta samá gesta, pokud tým vyjádří postoj proti rasismu jiným způsobem.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotbalisté pražské Slavie se před zápasem s Arsenalem společně objali | Zdroj: Profimedia

Během kvalifikačního utkání mistrovství světa nepoklekli hráči české reprezentace ve Walesu a ve čtvrtek tak neučinili ani hráči Slavie v Londýně. V obou případech však hráči národního týmu i pražské celku najevo, že s rasismem nesouhlasí. Rozdílná gesta však stále vyvolávají debaty.

V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz jejich význam popsal profesor Miroslav Mareš z brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Myslíte si, že objetí má stejný význam jako pokleknutí?
Nevnímám to jako problém. Pokud se vyjadřuje respekt přihlášením se ke kampani UEFA, které má svůj význam, tak není nutné podléhat tomu, co vznikne v zahraničí jako nějaká norma.

V Británii je to však evidentně vnímáno jinak...
Slavia jednoznačně odsoudila rasismus po aféře s Ondřejem Kúdelou a ve chvíli, kdy to tým vyjádří jiným způsobem, tak to problém není.

Titulek britského deníku Daily Mail: Slavia Praha odmítla pokleknout před zápasem

Co chtějí vlastně hráči pokleknutím vyjádřit?
Vyjadřuje to vinu Západu za útlak afroamerického obyvatelstva. Poklek se rozšířil hlavně souvislosti po smrti George Floyda. Otázkou je, nakolik se k tomu lidé z našeho prostředí mají přidávat, když s tím bezprostředně spojeni nejsou. Tyto věci, které se týkají kolonialismu a systémového rasismu v USA, jsou dědictvím anglo-americké civilizace. UEFA má své kampaně, a pokud se k tomu vyjadřují naši hráči takto, tak to nevnímám jako problém.

Trump mu hrozil vyhoštěním, ostatní smrtí. Dnes je klečící fotbalista symbolem protestujících v USA

Číst článek

Jak to vlastně nezaujatý sportovní fanoušek v Česku vnímá, že jeden tým klečí, druhý se objímá?
Já myslím, že ze strany našich týmů je v tom jakýsi odpor vůči masovému tlaku, to tam může hrát roli. Z našeho prostoru nemusí vycházet pocit viny, co se dělo během otrokářství a rasových problémů v Americe. Řada lidí u nás symboliku Black Lives Matter odmítá, a když loni naše reprezentace ve Skotsku před zápasem poklekla, tak se to u nás na sociálních sítích setkalo s velkým odporem. U nás má část lidí ve fotbale rasistické předsudky.

Kapitán národního týmu Vladimír Darida klečí před zahájením utkání ve Skotsku | Zdroj: Reuters

Mají tato gesta, jako je pokleknutí či obejmutí, nějaký efekt?
Spíš si myslím, že to vyvolá atmosféru, že se budou snažit neventilovat své rasistické předsudky. Dopad to bude mít na hráče, jako v případě Ondřeje Kúdely.

Jak myslíte, že případ slávistického obránce dopadne?
Nevíme, k čemu dospěje UEFA a skotské orgány, to budou muset rozhodnout oni. Kúdela však bude u nás vnímám jako někdo, kdo je trestán za něco, co zatím není dokázané. To, co se teď kolem něj děje, a nehodnotím, jestli oprávněně, či neoprávněně, tak povede ostatní k tomu, že si dají příště pozor, aby nedali záminku k něčemu podobnému.

Michal Markup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme