Od automatů do reprezentace. Zdeňku Ondráškovi pomohl odchod do zahraničí
Místo trénování chodil fotbalista Zdeněk Ondrášek hrát automaty. Přestup do Norska byl pro něj druhou šancí, kterou využil. O šest let později už patří mezi nejlepší střelce polské ligy a je v širším kádru české reprezentace.
„50 procent peněz člověk prohrál. Místo toho, abych šel do posilovny nebo se připravoval na trénink, tak jsem šel do herny. Když chce člověk hrát na vysoké úrovni, musí tomu dát sto procent. A tohle 100 procent nebylo,“ vzpomíná pro Radiožurnál útočník Zdeněk Ondrášek na České Budějovice, kde začínal s dospělým fotbalem.
Tři desítky národností, jeden tým. Do nejnižších pražských soutěží nastoupili multikulturní Raptors
Číst článek
Tehdy víc času trávil u výherních automatů než na hřišti. Nezadlužil se, ale pochopil, že potřebuje změnu. V roce 2012 tak odešel do norského Tromsø.
„Přišel jsem tam v březnu a kupa sněhu. Nemluvil jsem ani anglicky, uměl jsem jen ‚jdi někam‘ a ‚dobrý den‘. Nebylo to jednoduché, ale oni mají takovou povahu, že mi ve všem pomáhali. Hned, jak jsem tam přistál, tak jsem věděl, že to je šance. Na ten neprofesionální život v Čechách jsem zapomněl,“ vypráví.
Hned při premiéře v dresu Tromsø vstřelil Ondrášek po třech minutách na hřišti jediný gól zápasu. Kobra, jak se mu díky tetování na zádech přezdívá, se v první sezóně se 14 góly stal nejlepším střelcem norské ligy. V zimních měsících se ale necítil na severu Evropy nejlépe.
„Mám rád sluníčko a byly chvíle, kdy jsem volal klukům, jestli nepůjdeme na bowling. V noci ve dvě hodiny odpoledne to nebylo pro mě. Ale zvládl jsem to a jsem za to rád. Tromsø už je částí mého života,“ říká.
Do Polska
V lednu 2016 odešel Zdeněk Ondrášek do Wisly Krakov. Z Polska to má domů přece jen blíž než z Norska.
„Jak má člověk pár dní volna, tak jedu za rodinou. Trošku mi chybí český jazyk, máme tu Martina Košťála ze Slovenska, s tím si občas pokecám. Už potřebuju jeden dva dny, abych se vrátil do češtiny. Táta říká, že už mám přízvuk, jako bych nebyl Čech,“ přiznává Ondrášek.
V Krakově koupil byt a našel polskou přítelkyni. „Už jsem starší a hlava se trošku srovnala. Můžu pomáhat rodině, která to nemá jednoduché.“
Začátky ve Wisle Krakov neměl Zdeněk Ondrášek jednoduché, trápila ho zranění a moc toho neodehrál. V této sezóně ale už sedmkrát skóroval a patří mezi nejlepší střelce polské ligy. Proto se objevil i v širší nominaci české reprezentace před posledními zápasy na Slovensku a Ukrajině.
„Byl bych strašně rád, kdybych si zasloužil obléct český dres. Poslední zápasy mi nevyšly, ale budu dál pracovat, aby se to stalo. Táta a máma byli možná jedni z nejšťastnějších lidí na světě,“ říká o momentu, kdy se ocitl v širším výběru.
V prosinci Ondrášek oslaví třicetiny a zároveň mu také skončí smlouva ve Wisle Krakov. „Zatím žádná nabídka nepřišla a nic jsem nepodepsal. Bojuju za Wislu a co bude v prosinci, uvidíme. Kdybych nezůstal tady, možná bych rád poznal jinou zemi a jiný jazyk. A návrat do Čech? Proč ne? Jsem Čech a jsem na to hrdý,“ říká fotbalový útočník Zdeněk Ondrášek, který se od výherních automatů propracoval až do širšího kádru české reprezentace.