Hokejisty Bostonu a St. Louis čeká rozhodující zápas finále NHL. ‚Nemáme proč se bát,‘ uklidňuje Rask
V této sezoně mají za sebou přibližně 100 zápasů, ale až ten poslední rozhodne, jak ji budou hodnotit. Hokejisté Bostonu a St. Louis se za stavu 3:3 utkají v rozhodujícím duelu o to, kdo získá Stanley Cup. Výhodou Bostonu je, že přesně v takové pozici byl před osmi lety a někteří hráči si to pamatují.
Ve čtyřech řadách, stojící na schůdkách na mytí oken a s mikrofonem přilepeným na konci staré hokejky se v šatně srotili novinářští kolegové kolem kapitána Bostonu Patrice Bergerona, klubové legendy, která dala před osmi lety v rozhodujícím zápase finále NHL vítězný gól.
V týmu Bostonu je hned několik pamětníků Stanley Cupu z roku 2011, pro mladé hráče ale půjde o zcela nový pocit. Poslechněte si příspěvek Martina Charváta
Bergeron měl v úterý před týmem proslov právě o utkání před osmi lety, aby uklidnil mladší spoluhráče. Kromě československé dvojice Zdeno Chára a David Krejčí si triumf pamatují i další dvě současné opory – útočník Brad Marchand a brankář Tuukka Rask.
„Čeho se teď bojíme? Ničeho, nemáme proč se bát. Napětí sedmého zápasu je přesně ten moment, který jsem si jako dítě představoval, když jsem hrál hokej s tenisákem za domem. Je to zvláštní, vzácná chvíle a doufám, že o ní současné děti také sní, třeba když hrají hokej na počítači nebo někde na rybníku," řekl Radiožurnálu Rask, snad nejmluvnější ze všech hokejistů Bostonu.
S Marchandem hraju už dlouho. Věděl, že tam jsem, popsal svůj gól do sítě St. Louis Pastrňák
Číst článek
Ne všichni jsou klidní jako zkušený finský brankář, zvláště ti mladší hráči v týmu, jako třeba Charlie Coyle...
„Budu si představovat, že to je běžný zápas, ale půjde to těžko, když mi poslední dobou bije srdce o sto šest. Ale možná bude důležité si ten moment tak moc nepřipouštět a hlavně dbát na každé střídání. Přeci jen nemůžete zápas vyhrát ani prohrát v prvních pěti minutách,“ říká.
Coyle se narodil tady ve státě Massachusets a hrál tu za místní univerzitu. Jenže po draftu do NHL nastupoval převážně v Minnesotě a domů se vrátil teprve před pár měsíci, kdy byl do Bruins vyměněný. Možná právě včas.
