Češi na draftu NHL: ten první si slavnou soutěž vůbec nezahrál, Jágra předčil Nedvěd

Draft NHL, setkání hokejových manažerů, kde si týmy nejslavnější hokejové soutěže světa budou vybírat budoucí hvězdy, letos přivítá Dallas. Prvním draftovaným Čechem byl před 40 lety Ladislav Svozil, následovalo ho dalších 415 českých hokejistů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ladislav Svozil, Dominik Hašek a Petr Nedvěd | Foto: koláž Český rozhlas

1. Čech v draftu NHL. Ladislav Svozil, 1978

Týmy NHL si mladé hráče v draftu vybírají od roku 1963. První Čech, který si NHL zahrál – Jaroslav Jiřík – výběrem neprošel. České jméno se tak mezi draftovanými hráči objevilo až v 16. ročníku. Rudá Křídla z Detroitu si v roce 1978 vybrala vítkovického Ladislava Svozila. Ve 12. kole, celkově jako 194.

Zadina před odletem na draft NHL: Budou to nervy i legrace, vysněný tým nemám

Číst článek

Na konci 70. let byl jiný hokej i samotný draft. Nešlo o velkou show, jaká hráče i fanoušky čeká v noci v Dallasu, ale o setkání manažerů jednotlivých týmů v montrealském hotelu. V drtivé většině byli draftovanými hráči Kanaďané, Američanů byla menšina a Evropanů minimum, většinou ze Švédska.

Red Wings si vybrali čerstvě dvacetiletého útočníka Vítkovic až v závěru druhé stovky draftovaných hráčů jako vůbec prvního Čechoslováka v historii. O chvíli později si Philadelphia vybrala Svozilova spoluhráče z reprezentace Antona Šťastného, až po nich byl draftován legendární Rus Vjačeslav Fetisov.

Jenže draft ještě neznamenal jistotu působení za mořem. Komunistický režim dovoloval působení v zahraničí jen zasloužilým a zkušeným reprezentantům, nikoli mladíkům. Jedinou možností tak byla emigrace. Ladislav Svozil o ní uvažoval a měl nachystanou smlouvu v Québecku, který mezitím získal jeho práva. Kvůli zlomené noze a úmrtí otce se nakonec rozhodl zůstat v Československu, Québeck posílil pouze jeho parťák z útoku Miroslav Fryčer.

Dnes šedesátiletý Ladislav Svozil tak má ve sbírce titul s Vítkovicemi i dvě stříbrné medaile z mistrovství světa, NHL si ale nikdy nezahrál.

Petr Svoboda, útěk až za Stanley Cupem

V roce 1984 reprezentoval Československo na mistrovství Evropy juniorů. Po prohraném zápase se Sovětským svazem v německém Bad Tölzu měl stříbrnou medaili a pak místo odchodu na společnou večeři vzal výstroj a ze stadionu zmizel. Trenér František Pospíšil už ho nenašel. Petr Svoboda pak pobýval u tety v Mnichově. Rodiče o tom informoval, ale neřekl, kde přesně je.

Nejlépe draftovaní Češi

1. Roman Hamrlík (1992)
1. Patrik Štefan (1999)
2. Petr Nedvěd (1990)
3. Radek Bonk (1994)
4. Pavel Brendl (1999)
4. Rostislav Klesla (2000)
5. Petr Svoboda (1984)
5. Jaromír Jágr (1990)

Dopis domů napsal až z Kanady. „Ahoj, rodino. První dopis z Montrealu píšu hned, jak jsem podepsal smlouvu. Chci se vám omluvit za to, že jsem se nevrátil domů. Rozhodl jsem se tak kvůli hokeji. Doufám, že se na mě nezlobíte,“ stojí v psaní. Zlobil se někdo jiný, konkrétně Státní bezpečnost.

V tu dobu už Petr Svoboda prošel draftem. Jako celkově pátého si ho hned v prvním kole vybral Montreal a rodák z Mostu se Canadiens odvděčil, bodoval už při svém debutu, poprvé skóroval o týden později a na konci druhé sezony se radoval ze zisku Stanley Cupu.

V NHL odehrál přes tisíc zápasů, až jeho kariéru ukončil v roce 2000 otřes mozku, ještě předtím se stihl zapsat i do reprezentační historie zlatým gólem ve finále v Naganu.

Petr Nedvěd, na draftu lepší než Jágr

Odletěl s mládežnickým výběrem do Calgary, ale na rozdíl od svých spoluhráčů už se nevrátil. Emigrace do Kanady nebyla na začátku roku 1989 bezmyšlenkovitá varianta. „Dlouho jsem nad ní přemýšlel. Největší strašák byl, že jsem nevěděl, kdy uvidím rodiče. Vsadil jsem na jednu kartu a myslím, že výsledek nemohl být lepší,“ vzpomínal pro Radiožurnál Petr Nedvěd.  

Kariéru odstartoval v Kanadě s dvaceti dolary v kapse. Emigraci jsem dlouho rozmýšlel, říká Nedvěd

Číst článek

Začínal v nižší soutěži, ale právě tam si udělal skvělé jméno, které mu pomohlo při draftu. V dresu Seattle Thunderbirds měl za 71 zápasů 145 bodů za 65 gólů a 80 asistencí. V draftu roku 1990 po něm pořádající Vancouver Canucks sáhli hned jako po druhém pořadí, hned po Owenu Nolanovi. Až jako pátý šel na pódium Jaromír Jágr, aby si navlékl přes hlavu dres Pittsburghu.

V NHL vystřídal Petr Nedvěd celkem sedm klubů a v součtu základní části a play-off překonal tisícovku zápasů. Po návratu ze zámoří se stal oporou Bílých Tygrů z Liberce. Hráčskou kariéru ukončil v roce 2014, letos v únoru se ale na jeden zápas vrátil a rozloučil se v dresu Benátek nad Jizerou proti Kladnu s Jaromírem Jágrem.

Dominik Hašek, 199. v pořadí.

Nejvýše draftovaným gólmanem v roce 1983 byl Tom Barrasso, kterého si vybralo Buffalo. Až dlouho po něm, na konci desátého kola, vyřkl zástupce Chicaga jméno Dominik Hašek.

Budoucí „Dominátor“ měl v tu dobu 18 let a před sebou první sezonu v roli brankářské jedničky pardubického Dynama. Z olympijské nominace ho vytlačil zkušenější Jiří Králík a ani za moře se Hašek nechystal. Zástupci Chicaga mu několikrát nabízeli smlouvu, ale brankář vždy odmítl, mezitím vychytal dva české tituly.

Do Ameriky se vydal až po revoluci, nejdřív v Chicagu bojoval o šanci za Edem Belfourem, zlomem v kariéře byl ale až přestup do Buffala, ve kterém stal nejlepším brankářem 90. let. Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana NHL získal šestkrát, dvakrát získal i ještě prestižnější Hart Trophy, reprezentaci dovedl k triumfu v Naganu, jen Stanley Cup se mu Buffalu vyhýbal, jen jednou se se Sabres dostal do finále.

Jméno Dominika Haška bylo na nejslavnější hokejovou trofej vyryto až v roce 2002 společně s novými spoluhráči z Detroitu. Hašek po oslavách ukončil kariéru, ale vrátil se a Stanley Cup zvedl nad hlavou ještě jednou.

Roman Hamrlík a Patrik Štefan. České jedničky.

Z draftu v roce 1992 se prosadili především Evropané. Na výběr byli Alexej Jašin, Darius Kasparaitis nebo Sergej Gončar. Manažer Tampy Bay Phil Esposito ale trošku překvapil, když jako úplně prvního vybral Romana Hamrlíka ze Zlína.

Hrdina „Série století“ (osmi zápasů mezi Kanadou a Sovětským Svazem v roce 1972, pozn. red) Esposito věřil defenzivním schopnostem mladého českého beka a všiml si, že umí i velmi dobře pomoci v útoku, hlavně při přesilových hrách. Tyto vlastnosti cenili trenéři většiny ze sedmi týmů, za které Hamrlík během své kariéry nastoupil a odehrál pře 1500 zápasů. V play-off se sice nejdál dostal do finále konference s Montrealem, o to víc se v jeho sbírce vyjímá zlato z Nagana.

V roce 1999 Vancouver dokázal zobchodovat volby ve výběru tak, že si na druhém a třetím místě mohl vybrat bratry Sediny, jedničkou se stal Patrik Štefan, kterého si vybrala Atlanta.

Tehdejší výběr Trashers je ale hodnocený jako jeden z těch méně povedených. Český centr se mezi hvězdy neprosadil ani v Atlantě, ani následně v Dallasu. V NHL odehrál 455 zápasů, jeho kariéru ukončilo před 11 lety zranění kyčle, dnes je hráčským agentem.

David Pastrňák, těsně v prvním kole

V elitní třicítce draftu před čtyřmi lety byli dva Češi, oba se dokázali prosadit. Jako 13. si Washington vybral Jakuba Vránu, který možná ještě teď slaví Stanley Cup, Boston si jako 25. celkově vybral Davida Pastrňáka. Oba se do zámoří přesunuli ze Švédska.

Pastrňák si i vinou zranění musel získat místo v prvním týmu na farmě. Když ho ale vedení Bruins vytáhlo, začal střílet jeden gól za druhým. V posledních dvou sezonách překonal třicetigólovou hranici a po vypršení nováčkovského kontraktu vloni podepsal smlouvu, která mu za 6 let zaručuje příjem 40 milionů dolarů.

vman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme