Měl jsem možnost hrát s těmi nejlepšími, vzpomíná na NHL Vrbata. Kariéru ukončil i kvůli rodině
1057 zápasů odehrál v NHL odchovanec mladoboleslavského hokeje Radim Vrbata. Další k nim nepřidá. Letošní léto si totiž užívá už jako bývalý hokejista. S kariérou se sedmatřicetiletý útočník rozloučil v posledním utkání základní části uplynulého ročníku zámořské soutěže při výhře Floridy 4:3 nad Buffalem. S bilancí, o které se mu na začátku kariéry ani nesnilo.
„Dostat se do NHL a potom tam udělat takovou kariéru, těch tisíc zápasů, to je věc, které si hrozně vážím. Ve stoleté historii NHL toho dosáhlo jen něco málo přes tři sta hráčů, je velká pocta být jeden z nich,“ ohlíží se za kariérou odchovanec mladoboleslavského hokeje Radim Vrbata.
Měl jsem možnost hrát s těmi nejlepšími, vzpomíná na NHL Vrbata. Kariéru ukončil i kvůli rodině
Za oceánem odehrál 1057 zápasů v základní části, kde si připsal 623 bodů za 284 branek a 339 asistencí. Ve dvaačtyřiceti duelech play-off přidal pět gólů a devět přihrávek. Sedmkrát se radoval z hattricku. Do zámoří se přitom vydal v sedmnácti letech. Už tehdy obětoval hokeji veškerý čas. Nic jiného neznal.
„Je třeba říct, že já na to nekoukal tak, že něco obětuju. Chtěl jsem to dělat, přišlo mi to přirozené. Největší oběť asi byla od rodičů, od táty, který musel hlavně v začátcích sehnat peníze na brusle, na hokejky, na výstroj, a to nejen pro mě, ale i pro bráchu. My jsme rádi chodili hrát a trénovat, v tu dobu jsme to jako žádnou oběť nebrali.“ vzpomíná Vrbata.
Ondřej Kaše podepsal v Anaheimu novou smlouvu, vydělá si skoro 8 milionů dolarů
Číst článek
Ano, tatínek Pavel věnoval svým synům vše. Měl dvě zaměstnání, dokonce jezdil autobusem. Prodával i v kiosku na zimním stadionu. Bohužel, náhle zemřel ještě před padesátými narozeninami a zažil tak jen zlomek Radimových úspěchů.
„Zážitků je strašně moc. Přes první zápas, který jsem hrál v Madison Square Garden proti New York Rangers, druhý den jsem dal první gól. Nebo první hattrick, série play-off, vydařené sezony ve Phoenixu nebo ve Vancouveru, All-Star Game…“ vyjmenovává Vrbata.
K zážitkům je třeba připočítat i hráče, které na své zámořské štaci potkával. Byly to hvězdy NHL.
„Tím, že jsem prošel víc týmů a byl jsem v NHL dlouho, jsem měl možnost hrát s těmi nejlepšími nebo proti nim. Začínal jsem v Coloradu, které v té době bylo jedno z nejlepších mužstev, a hráči jako Sakic, Forsberg, Roy, Blake, to pro mě byla hned v začátku velká škola."
"Pak člověk potká hráče jako Ron Francis, ve Vancouveru Sedinové, v Tampě Lecavalier nebo St. Louis. Těch hráčů je strašně moc. A když vezmu i trenéry, kdy mě jednu sezonu ve Phoenixu trénoval Wayne Gretzky, tak člověk opravdu poznal nejlepší z nejlepších,“ říká Vrbata.
‚Farma a NHL se vůbec nedají srovnávat.‘ Filip Chlapík už nechce na zápasy jezdit autobusem
Číst článek
Jenže to už je minulost. Kvůli rodině zvolil návrat domů a za kariérou udělal velkou tlustou čáru.
„Je to samozřejmě jeden z hlavních důvodů. Další důvod je, že je člověku 37 let a hokej spěje dopředu, hrají čím dál mladší hráči. Člověk má za těch šestnáct let opotřebované tělo a už byl čas se usadit na jednom místě. A také se kvůli nejstaršímu dítěti vrátit do Česka, aby šel do české školy a ještě zachytil češtinu a tak. Je to taková kombinace všeho,“ vysvětluje Radim Vrbata.
Právě synovi Kryštofovi teď bude pomáhat i v hokejovém růstu. Společně s dalším bývalým hokejistou Václavem Pletkou povede čtvrťáky. A možná za rok se znovu zapojí i do vedení středočeského klubu. V minulosti byl mistr světa z roku 2005 jeho spoluvlastníkem.
