Kluziště vyráběli krumpáčem, brusku přivezli vlastní. Čeští dobrovolníci učí hokej v Himálaji

Hokej se může hrát i v třech a půl tisících metrech. Na severu Indie v Himálaji jsou i čeští dobrovolníci, kteří letěli do Asie, aby pomohli nejen s výukou samotného hokeje, ale i s ledovou plochou.

Mulbekh/Indie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úprava kluziště trvala čtyři dny, ale stálo to za to | Foto: Jiří Benda

„Když jsme přiletěli do Dillí, už jsem měl domluvené setkání s Noor Jahan Chunkou, ona je brankářkou národního hokejového týmu. Celý tým pochází z Ladakhu a z Léhu, protože nikdy jinde v Indii se hokej nehraje, jen tady je přirozený led,“ říká přes mobilní aplikaci Jiří Benda, český dobrovolník, který je na severu Indie za organizaci Brontosauři v Himálajích.

Himálaj není jen rajónem pro horolezce, ale třeba také pro hokejisty

Číst článek

Benda nebyl sám, s sebou přivezl i hokejového trenéra Radka Vobra z Českých Budějovic. Společně bydlí na internátu ve městě Mulbekh. Úkol českých dobrovolníků byl jasný, naučit malé Indy bruslit a alespoň nějaké základy hokeje.

Jenže. „Přijeli jsme sem a mně zešedivěly, Radkovi vypadaly, vlasy. To hřiště bylo tak hrbolaté, jak jsem ještě žádné neviděl. Oni to prostě nacákali na sníh a jak chodili, udělali hromady, které polévali vodou,“ líčí Benda.

I to se ale Čechům v prvních dnech podařilo napravit a děti školního věku mohli bruslit. „Vzali jsme si k sobě místní Sonana a Stanzina. Jeden měl krumpáč, druhý lopatu a začali jsme dělat hokejové hřiště. Nerovnosti jsme museli osekat narovnat. Trvalo to asi čtyři dny, než se hřiště podařilo srovnat,“ popisuje Jiří Benda tvorbu samotné ledové plochy.

Když šly děti spát, připravili pro ně dobrovolníci na ráno překvapení. Kluziště, které je dlouhé jako zhruba třetina toho hokejového, se ráno objevilo už nalajnované.

„Stanzina jsme poslali do města, kde jinak dělá v bance, aby přivezl barvy. Červenou moc netrefil, ‚efred‘ tady asi znamená růžovou. Takže místo červených čar máme růžové, ale modrá je krásná. Jako to nebe tady všude okolo,“ směje se.

Benda a Vobr tak mohou učit základy hokeje na kluzišti s modrými a také červenou, nebo tedy růžovou čarou uprostřed. K tomu je třeba také nabrousit brusle.

„Brusku jsme vezli až do Léhu, tak jsme si řekli, že se na ní sami naučíme a nabrousíme všechny brusle pro holky. Všechny to bavilo a zaučili jsme s tím mladou holku, kvitovaly to, protože se to dá v Léhu nabrousit jen na jednom místě a stojí to sto rupií,“ vysvětluje.

Sto rupií je asi 35 korun. Za to si pro představu v Indii koupíte třeba jídlo v restauraci, 4 bochníky chleba, nebo 5 kilo brambor. Ale teď už platit nemusí, brusku mají z Čech.

„Pak jsme šli bruslit a propadl jsem se do rybníka, to je další příběh. Ale holky hrají nádherně, bruslit umí všechny skvěle a je to perfektní parta,“ říká na dálku Jiří Benda o malých hokejistech a hokejistkách, kterým na severu Indie ve třech a půl tisících metrech pomáhají čeští dobrovolníci - Brontosauři v Himálajích.

František Kuna Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme