Ještě není co slavit

Čeští basketbalisté uzavřeli své účinkování v kvalifikační skupině evropského šampionátu 2003. Postup z prvního místa ovšem vůbec není důvodem k bujarým oslavám.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

r_2100x1400_cro.png

Jakýkoli jiný výsledek by se totiž rovnal klinické smrti českého mužského basketbalu na reprezentační úrovni na dobu minimálně dvou let a možná i delší. Trenér Michal Ježdík tak může být spokojený, ale zase ne příliš. Porážka od Portugalska na jeho půdě a prohraný první poločas v červnovém klání s Lucemburskem shodou okolností znovu na palubovce soupeře jsou dostatečně varujícími signály.

Asi nejpalčivěji mužstvu chybí lídr, který by v okamžicích, kdy je tým výkonnostně "dole", vzal na sebe zodpovědnost a pokusil se nepříznivý vývoj zvrátit. Náznaky tu jsou, ale to co stačilo v kvalifikační skupině na Portugalce, Slováky a Lucemburčany, nemusí a nejspíše ani nebude stačit na soupeře ve fázi semifinálové.

Nejen tahouny ovšem hledá česká basketbalová reprezentace. Před Michalem Ježdíkem ležel a stále leží úkol poskládat z poměrně slušné zásoby talentů, jako jsou třeba Pavel Englický, Martin Ides či Ondřej Starosta a ostřílenějších borců jako Pavel Bečka, Ivo Kresta či Jiří Welsch, konkurenceschopný celek. Možnosti tu rozhodně jsou. O ročníku 1980 se říká, že je nejsilnější generací české košíkové za poslední léta, a navíc na prstech jedné ruky by se daly spočítat nejen evropské reprezentace, které mají v kádru pět (!!!) kvalitních hráčů přes 210 centimetrů. Letní příprava a kvalifikace už mnohé napověděly, ale opravdovým prubířským kamenem bude až semifinálová fáze evropského šampionátu. Teprve ta ukáže, zdali je cesta, kterou se rozhodl Michal Ježdík jít, správná.

Blázen je ovšem ten, kdo čeká podobně šťastný vývoj jako před čtyřmi lety, kdy česká reprezentace z předkvalifikace vylétla až na evropský šampionát v roce 1999 ve Francii. Vzhledem k vyrovnanosti širší špičky Starého kontinentu bude úspěchem, když se protentokrát vyhneme kvalifikaci. Český basketbal totiž nedohání rozjetý vlak pouze na palubovce, ale hlavně mimo ní, a než si ukousnout příliš velké sousto a udávit se s ním, bude lepší jít metodou postupných krůčků.

Jan Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme