Kvalifikace na šampionát v Německu
Fotbalisté České republiky se v těchto dnech připravují na svoji premiérovou účast na mistrovství světa. Na tomto největším fotbalovém turnaji samostatné Česko ještě nikdy nehrálo, jak už jsme si řekli v předcházejících dílech našeho fotbalového seriálu. V tom dnešním si připomeneme úspěšnou kvalifikaci, která dovedla Brücknerovo mužstvo na 18. mistrovství světa.
Po úspěšném mistrovství Evropy v Portugalsku vstoupilo do kvalifikace o mistrovství světa prakticky nezměněné mužstvo, i když hned v prvním zápase poznamenala jeho sestavu řada zranění. Oslabený celek přesto nehrál v Amsterodamu špatně, k jeho porážce 0:2 přispěly smůla i německý rozhodčí Merk stranící domácímu Nizozemsku.
Po úvodní porážce naštěstí v dalších zápasech Koller a spol. neztráceli, na domácí půdě porazili Rumunsko a pak i všechny slabší týmy ve skupině. Jenomže na startu poslední kvalifikační třetiny přišla druhá porážka v důležitém souboji s Rumunskem, které se tak vrátilo do hry o druhé místo ve skupině.
"Určitě je to nepříjemné, hlavně ta druhá porážka, to poznamená každé mužstvo. Musíme se hodně koncentrovat a soustředit na utkání s Arménií, nepodcenit vůbec nic. Potřebujeme vyhrát za každou cenu, tak musíme k utkání přistoupit," říkal po prohře v Rumunsku Vladimír Šmicer.
Matematika byla jasná. Česko potřebovalo všechny tři zbývající zápasy vyhrát, aby mohlo pomýšlet na postup z prvního místa skupiny. Arménii v Olomouci zdolalo 4:1, ale pak přišla odveta s Nizozemskem. Bohužel, v Praze na Letné slavili vítězství i postup na šampionát svěřenci Marco van Bastena. A Čechům bylo jasné, že musejí vyhrát poslední zápas v Helsinkách nad Finskem, aby nedali šanci dotírajícím Rumunům.
"Trochu jsem tu nervozitu cítil. Jsem rád, že se mi podařilo dát gól, mužstvu to pomohlo a teď se musíme soustředit na baráž," radoval se po helsinském utkání střelec prvního českého gólu Tomáš Jun.
Vítězstvím 3:0 si český celek pojistil druhé místo a čekal na soupeře pro baráž. Tím bylo Norsko. A českým fanouškům se vybavily čtyři roky staré zážitky, v roce 2001 vyhořelo mužstvo právě v baráži o světový šampionát s Belgií. Mnozí hráči na to také nezapomněli a podobnou blamáž nezopakovali. Důležitý krok k postupu udělali v Oslu, na neregulérním hřišti tam vyhráli 1:0 a v Praze na Letné před vyprodaným stadionem měli k účasti na německém šampionátu blíž.
Reportáž ze zápasu Česko-Norsko:
"Může z toho těžit Baroš, i když je na pravém křídle. Je v pokutovém území, dělá si prostor, teď Rosický - a gól, gól! Tomáš Rosický dostává český celek do vedení. Třicátá pátá minuta a obecenstvo samozřejmě bouří. Prudká Rosického střela k tyči a brankář Müre neměl šanci zasáhnout."
Večer 16. listopadu 2005 byl Tomáš Rosický jediným střelcem zápasu, další góly už nepadly a Česko se poprvé v samostatné historii mohlo těšit na fotbalové mistrovství světa. A osud při losování si pohrál tak, že mu do skupiny přidělil dva stejné soupeře jako při posledním účinkování federální reprezentace, tedy Spojené státy a Itálii. Jen místo Rakouska teď změří Češi síly s Ghanou.
