Lukáš Hronek: O místo se rvát nebudu
Vstupy jednotlivých mladých hokejistů do extraligy Českého Telecomu bývají různé. Některý se pomalinku polehounku takřka vplíží do světa seniorského hokeje, druhý pomyslné dveře málem rozkopne. Lukáš Hronek, strážce slavistické svatyně, do ledového ringu vletěl bezmála na raketě.
Hrála se šedesátá minuta utkání pátého kola extraligy Českého Telecomu a tribuny v Edenu už začínaly slavit vítězství Slavie nad Českými Budějovicemi v poměru 5:3, když jejich radost zmrazil jihočeský zadák Nedoma. Rána od modré trefila domácího gólmana Romana Málka do odkryté tváře a reprezentační brankář musel být odvezen do nemocnice. Rentgen posléze odhalil zlomeninu čelisti a verdikt lékařů byl neúprosný - Málek si minimálně dva měsíce nezachytá. Na posledních třiadvacet vteřin zápasu se tak, poprvé v extralize, do slávistictické klece postavil devatenáctiletý Lukáš Hronek. V tu chvíli asi nikdo netušil, že se jeho pobyt v brance prvního týmu Slavie protáhne více než stonásobně. Nepředpokládal to ani sám Hronek: "Zpočátku jsem to nevěděl, až přišel trenér gólmanů Láďa Blažek a řekl, že dostanu šanci chytat ve Zlíně a že jako dvojka přijede z Chomutova Martin Altrichter, který se pak bude střídat s Kamilem Jarinou," vzpomíná Hronek.
Nabídnutou šanci využil a ve Zlíně měl velký podíl na zisku jednoho bodu za remízu po šedesáti minutách hry. Před utkáním byl nervózní, ale myšlenky na to, že nesmí udělat chybu si nepřipouštěl. "Tak na to brankář nemůže myslet, protože čím víc na to myslí, tak tím spíš se to může stát. Takže já o těhle věcech nepřemýšlím a soustředím se na každý kotouč, abych ho chytil," říká skromně Lukáš Hronek, který je zatím jedním z těch příjemnějších překvapení dosavadního průběhu extraligy. Po návratu Romana Málka se ovšem znovu vrátí na lavičku a nebude se snažit na ní usadit právě svého zkušenějšího kolegu. "Samozřejmě, že Roman je jednička, nejen ve Slavii, ale i v reprezentaci, takže bude chytat a já mu budu dělat dvojku. Mně hlavně jde o to odchytat pár zápasů a nasbírat zkušenosti, které by mi mohly pomoci do reprezentace do dvaceti let. Tu čeká turnaj ve Finsku, který bude hodně rozhodovat o konečné nominaci na mistrovství světa," říká devatenáctiletý gólman pražské Slavie Lukáš Hronek. Přesun z lavičky do brankoviště se prý na životě mladého hokejisty nijak výrazně neprojevil. "Na zápasy jsem se pokaždé připravoval jako kdybych měl chytat, i když jsem jen seděl na lavičce. Jen se snažím víc odpočívat. Neválím se ale v posteli, spíš relaxuji aktivně, třeba na kole," popisuje Hronek. Ustát podobně raketový vstup do nejvyšších pater ledního hokeje však nevyžaduje jen dobrou kondici fyzickou. I proto Hronkovo okolí při gratulacích zároveň vztyčuje varovný ukazovák - vždyť by nebyl prvním talenotvaným borcem, jehož kariéru zhatilo to, že neunesl prvotní úspěchy. Lukáš Hronek si ovšem těchto rad nesmírně váží, ví, že mu nikdo nechce podobnými slovy kazit radost. "Oba rodiče mě brzdí, abych nebyl moc nahoře a zůstal pořád skromnej. Budu se snažit, protože je to potřeba."
