‚Bojíme se, že se to v zemi ještě vyostří.‘ Fotbal měl Brazilce sblížit, místo toho přinesl strach a bolest
Brazilští fanoušci se ani po dvaceti letech titulu své fotbalové reprezentace nedočkali. Po vypadnutí z mistrovství světa ve čtvrfinále zavládl v Kataru obrovský smutek. O to víc to bylo cítit pro to, že pro Brazilce fotbal dávno není jen pouhopouhý sport.
„Byli jsme tak natěšení. Odlétali jsme se s obrovskou nadějí, že to konečně vyjde. Nevím, asi nám to prostě není souzené. Jsme velmi hrdý národ a tohle je pro nás obrovská bolest, ale jsem pyšná na naše hráče a na to, že jsem Brazilka,“ říkala Radiožurnálu Sport po zápase ještě se slzami v očích fanynka Felicita.
Až poté, co jejich tým vypadl z mistrovství světa, se naplno ukázalo, co vlastně fotbal pro Brazilce znamená. Tvrzení, že je to jen sport, popíral hysterický pláč a smutek v očích fanoušků všech věkových kategorií.
Třeba sedmdesátiletý Alfredo těžko držel na uzdě emoce ještě hodinu po zápase.
„Vyrovnali to, nemůžu tomu uvěřit. Penalty už jsou loterie, to mě netrápí. Ale jak si můžeme nechat dát takový gól? Snad to všem otevře oči. Tohle je pohroma pro celý národ. Bojím se, že se ještě vyostří situace v zemi. Tohle je nic oproti tomu, jak to prožívají lidé v Brazílii,“ narážel Alfredo na protesty proti stávajícímu prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který podle protestantů v zemi podporuje systematickou likvidaci domorodých obyvatel.
Právě fotbal měl být prostředek pro sjednocení země. Ale teď, když Brazílie vypadla, zavládne v zemi jen smutek.
„Neumíte si představit, jak smutno u nás bude. Volal jsem si s lidmi z domova a zavládla naprostá hysterie. Vy tohle nikdy nepochopíte, pro nás je fotbal nejdůležitější věc v životě. V době zápasu se v Brazílii zastaví čas. Potrvá dlouho, než se vzpamatujeme. Ale i tak hráče přivítáme jako hrdiny,“ doplnil fanoušek Thiago.
Brazilské čekání na titul světových šampionů ještě nikdy nebylo delší. Možná i proto dorazilo do Kataru několik desítek tisíc fanoušků. Všichni ho ale budou opouštět zklamaní, brazilské čekání bude trvat ještě minimálně čtyři roky.
