Po fotbalovém mistrovství světa ve Španělsku v roce 1982 proběhla ve Francii anketa o největšího škůdce: před Adolfem Hitlerem se umístil na první příčce Harald Schumacher. Čím si nenávist německý brankář vysloužil? Brutálním faulem v semifinále šampionátu na francouzského útočníka Patricka Battistona. V různých anketách se zákrok umísťuje na první příčce jako nejhrozivější faul v historii mistrovství světa.

Praha 18:46 25. listopadu 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vyražené zuby, zlomená tři žebra a pochroumaný krční obratel. Tak dopadl Francouz Patrick Battiston po zákroku německého brankáře Haralda Schumachera v semifinále mistrovství světa ve Španělsku v roce 1982. V bezvědomí byl na nosítkách odnesen ze hřiště, z následků brutálního faulu se oklepával půl roku.

Francouzský kapitán, slavný záložník Michel Platini popisoval, že si myslel, že Battiston je mrtvý. „Nemohli jsme mu nahmatat puls a byl hrozně bledý,“ líčil Platini.

„Fotbalová vražda“ se odehrála ve druhém poločase dramatického utkání za stavu 1:1. Platini poslal balon dopředu, Battiston se k němu dostal první a usměrnil ho těsně vedle brány.

Co neviděl, byl urostlý Schumacher, který se proti němu řítil. Německý brankář vyskočil s nohou napřed, ve vzduchu se přetočil a v plné rychlosti trefil bokem Francouze do hlavy a hrudi. Byl to náraz jako při bouračce v autě.

Sedm minut trvalo španělským pořadatelům, než přinesli nosítka. Netrpělivý Schumacher zatím čekal, až bude moci vykopnout. Rozhodčí totiž faul vůbec nepotrestal, a tak rozehrával německý tým. 

„Naneštěstí jsem srážku neviděl, sledoval jsem míč, který šel mimo bránu,“ tvrdil nizozemský sudí Charles Corver. „Ptal jsem se pomezního a on mi řekl, že to podle něj nebylo úmyslné. Tak jsem s tím nemohl nic dělat.“

Nevraživost fanoušků po celém světě – nejen těch francouzských – si Schumacher vysloužil i následným chováním. Neomluvil se, ani se na Battistona nešel podívat. Po utkání, když se dozvěděl, že francouzský hráč přišel o zuby, blahosklonně před novináři prohlásil, že mu zaplatí zubaře.

„Nechtěl jsem ho zranit, ale udělal bych to znovu. Byl to jediný způsob, jak se dostat k míči,“ tvrdil Schumacher deníku Le Figaro, přičemž ze záznamu je jasně patrné, že vůbec po balonu nešel.   

1978: Podezřelý postup i premiérový titul domácích Argentinců měl zahladit krvavou vládu vojenské junty

Číst článek

Duel nakonec po penaltách vyhráli Němci 4:3. Z titulu mistrů světa se ale neradovali, ve finále prohráli s Itálií 1:3. 

Schumachera líčily francouzské noviny jako patologického násilníka a v zemi se rozjely silné protiněmecké nálady. Až takové, že se spolkový kancléř Helmut Schmidt spojil s francouzským prezidentem Francois Mitterrandem a vydali společné prohlášení, aby ochladili rozjitřenou náladu.

„Nerozuměl jsem tomu. Byl jsem totálně apolitický a najednou jsem byl zodpovědný za protiněmeckou vlnu ve Francii. Tolik nenávisti jsem nikdy nezažil,“ vzpomínal později Schumacher.

Zpětně se muž, který patřil k nejlepším brankářům světa, Battistonovi omluvil. „Lituji toho, že jsme ho s německou výpravou nenavštívili v nemocnici. Ale měl jsem strach. Bál jsem se, že bude mít vážné zranění,“ přiznal Schumacher.

„Možná cítil vinu. Nevím. Co vím, je, že Schumacher byl hráč, který by pro vítězství udělal cokoli," vyprávěl Battiston v roce 2012. „Odpustil jsem mu. Uvědomil jsem si, že ten incident se s ním potáhne napořád.“

Martin Prachař Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít