Hokej ve stínu Eiffelovky a voleb

Když před prvním českým zápasem zaplnili fanoušci ulice před halou Bercy, chlapík v dresu Jihlavy hrál na trubku a zpíval se Vysoký jalovec, vypadalo to na velkou party. Jenomže prvotní nadšení po úvodním víkendu opadlo a reputaci světovému šampionátu tak napravoval 500 kilometrů vzdálený Kolín nad Rýnem.

Sloupek Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Všechny české zápasy komentovali na Radiožurnálu Petr Kadeřábek a František Kuna, udělali si i čas na hádku pod Eiffelovou věží. | Foto: František Kuna

Že se fanoušci bavili, objímali a skandovali navzájem jména hokejistů svých soupeřů, o tom psát nechci, to se totiž děje na každém šampionátu a fanoušci si tuhle skoro tři týdny trvající část května vždycky užijí. Ve francouzské metropoli ale hokej tolik netáhl. „Co se tady děje?" ptali se nás lámanou angličtinou dva Francouzi asi 60 metrů od haly Bercy, kde bylo poměrně dost lidí v hokejových dresech. „Hokej," pravil Petr Kadeřábek. „Fotbal?" – „Ne, hokej!" „Oukej?" Tím jsme debatu zakončili.

Francie žila hokejem asi jen jediný den, kdy domácí porazili Finy, ale pak už se spěchalo rychle k Louvru oslavovat nového francouzského prezidenta. Počítali jsme v průběhu návštěvnost a bez jednoho se všechny týmy v kolínské skupině mohly těšit lepší návštěvnosti než v Paříži. Reputaci haly Bercy nevylepšil ani jeden záchod v tiskovém středisku pro všechny novináře. Ano, byl velký, prostorný, ale není to místo, kde chcete dělat kotrmelce.

Ještě než začnu být i pozitivní, zarazila mě jedna věc. Vzpomněl jsem si na film Kolja a větu „konec hlášení v ruském jazyce". V Paříži se v základní skupině hlásilo po gólu vždy francouzsky a pak anglicky. Když přijeli Rusové, bylo tu najednou slyšet z mikrofonů slovo šajba. V průběhu skupin finsky nic, slovinsky nic, česky nic, norsky nic. Rusky pak ano. Stejně jako v Kolíně, kde byli Rusové jako doma i při finále, ale jejich „šajbu, šajbu", sklidilo při zápase Kanady se Švédy pískot a bučení.

Pivo za deset éček

Český fanoušek, ten byl zase nespokojený s vypadnutím ve čtvrtfinále. A s cenou piva. „Deset éček? Chápeš to? A to mi ještě ani neřekli, že je na stadionu nealkoholický!" Ještě že malé obchůdky nabízely levné plechovky, kterými se krmili nejen Češi, ale notně třeba Norové a Finové.

Jednu ceduli s upoutávkou na šampionát na rohu mezi obchodem s kebabem a francouzskou trafikou pak zachránil Kolín. Asterix a Obelix jako maskoti šampionátu na každém rohu a i zábavy před halou bylo pro fanoušky dost. V Paříži ne, výjimečný stav se tam neshodoval s fanzónou pro nadšence.

Ale nebojte, dost jsme se i zasmáli. Přispělo k tomu třeba bouchání do stolu v podání Roberta Záruby a rychlý konec zvukové stopy České televize z Paříže, která nám možná nějakého posluchače přihrála. I když, ruku na srdce, kdo přeladil? Asi nikdo, co...?

Nahrávalo nám ale i to, že se dost českých zápasů hrálo v odpoledním čase, a tak jsme vám snad zpříjemnili třeba cestu autem. Tím teď jedu i já. Domů. A i když to tak z těchto řádků moc nevypadá, jedu s pocitem, že nás to – a můžu mluvit za i Petra Kadeřábka – moc bavilo!

Příští rok je mistrovství světa v Dánsku.

A tam bude pivo možná i za víc než za deset éček.

František Kuna Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme