Zlatý hattrick, Praha 1947 i Jágrův malíček. Poslechněte si, jak hokejové úspěchy zaznamenal rozhlas
Českoslovenští a později čeští hokejisté odcházeli z mistrovství světa dvanáctkrát se zlatou medailí na krku. Poprvé se z vítězství radovali v roce 1947 v Praze, naposledy před devíti lety v Německu. Poslechněte si, jak vítězné momenty prožívali redaktoři a komentátoři Československého a Českého rozhlasu.
1947 K prvnímu titulu pomohlo i Rakousko
Mistrovství světa v roce 1947 hostila Praha. Na šampionátu chyběla Kanada, a tak se mezi největší adepty na medaili zařadilo kromě Švédska také Československo.
Tým vedený kanadsko-slovenským hrajícím trenérem Mikem Bucknou ukázal sílu už v úvodu, když porazil Rumunsko, Rakousko, Polsko či Švýcarsko. Vladimír Zábrodský a spol. přemohli také Belgii, kterou porazili vysoko 24:0. Sám dnes šestadevadesátiletý Zábrodský tehdy Belgičanům nasázel dvanáct gólů.
V předposledním utkání ale Československo prohrálo 1:2 se Švédskem a vypadalo to, že mistrovství světa ovládnou právě seveřané. Šampionát hrálo pouze osm týmů a titul putoval k týmu, který získal největší počet bodů.
Pro zachování nadějí na titul muselo Švédsko v posledním zápase prohrát s Rakouskem, zatímco Čechoslováci museli porazit USA.
Podceňované Rakousko svou misi zvládlo a překvapivě porazilo Švédsko 2:1. Československo šanci nepromrhalo a po výhře nad Spojenými státy 6:1 si došlo pro první titul mistrů světa.
1949 Vítězství s hořkou přichutí
Do Švédska nejeli českoslovenští hokejisté jako favorité. Na úvodní porážku 1:2 s domácím celkem ale zareagovali vysokou výhrou 19:2 nad Finskem a postoupili do finálové skupiny.
V ní nejprve díky brankám Vladimíra Zábrodského, Augustina Bubníka a Stanislava Konopáska zdolali Kanadu 3:2. Následně porazili také Rakousko, Švýcarsko a Švédsko, nad jejich síly byli jen hokejisté USA. Se ziskem osmi bodů se tak Československo mohlo radovat z druhého titulu mistrů světa.
Místo obhajoby vězení. Mistry světa z roku 1949 odsoudili ve vykonstruovaném procesu
Číst článek
Šampionát ale poznamenala nehoda, když se nad kanálem La Manche ztratilo letadlo s částí československé výpravy. Letoun už nikdo nenašel a hokejisté na jeho palubě byli prohlášeni za mrtvé.
1972 Československo získalo titul po 23 letech
Před domácí fanoušky v Praze nastoupili svěřenci trenérů Jaroslava Pitnera a Vladimíra Kostky s cílem ukončit třiadvacetileté čekání na titul mistrů světa.
Na soupisce figurovala jména jako Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla, Jaroslav a Jiří Holíkovi, Vladimír Martinec či Ivan Hlinka.
Očekávání se dařilo plnit a československou formu pocítilo postupně Švýcarsko, Švédsko, SRN nebo Finsko. Jediný, koho národní tým neporazil, byl Sovětský svaz, se kterým se českoslovenští hokejisté rozešli smírně 3:3. Následovalo druhé kolo, kde si Martinec a spol. zopakovali výhry nad Švýcarskem, Švédskem i Německem.
O tom, kam poputují medaile pro mistry světa, tak měl rozhodnout druhý zápas Československa proti Sovětskému svazu.
Od památného zlata na hokejovém MS 1972 uplynulo čtyřicet let
Číst článek
V zápase se nejprve prosadil Václav Nedomanský a na 2:0 zvyšoval Vladimír Martinec. Sovětům se poté podařilo snížit, následně ale Vladislava Treťjaka překonal Jaroslav Holík a Čechoslováci znovu vedli o dvě branky. Sovětským hokejistům se ještě podařilo zásluhou Valerije Charlamova snížit, na víc už se ale nezmohli.
Zápas s Finy už Československo odehrálo s jistotou mistrovského titulu. Holeček a spol. ho ovládli 8:2 a po utkání si převzali zlaté medaile.
„Trvalo to třiadvacet let a my byli strašně šťastní, že jsme to dokázali,“ hodnotil kapitán František Pospíšil.
1976 Turnaj bez porážky
O čtyři roky později hostily světový šampionát polské Katovice. Základní skupinu Čechoslováci ovládli bez ztráty bodu a se skóre 54:7 postoupili do finálové skupiny.
V ní československý tým ztratil body jen za remízu se Sovětským svazem a s celkovým ziskem 19 bodů se počtvrté stal mistrem světa.
1977 První obhajoba
O rok později přijeli Čechoslováci, za které hráli například Ivan Hlinka, Milan Nový nebo František Kaberle starší, obhajovat titul do Rakouska. Na úvod třikrát vyhráli nad Finskem, SRN a Rumunskem.
První ztráta bodů přišla v utkání s Kanadou, kdy národní tým remizoval 3:3. Následovala vysoká porážka 1:6 od Sovětského svazu.
Svěřenci trenérů Karla Guta a Jána Staršího se ale dokázali zvednout a porazili Švédsko a USA a ze základní části postoupili ze třetího místa.
Finálovou část Československo odstartovalo výhrou nad Sovětským svazem a Švédskem a navzdory prohře 2:8 s Kanadou poprvé obhájilo mistrovský titul.
1985 Po špatné přípravě přišla jízda za titulem
V roce 1985 se mistrovství světa v hokeji konalo opět v Praze. Domácí tým sestavili trenéři Luděk Bukač a Stanislav Neveselý a na soupisce se objevila jména jako Jiří Králík, Vladimír Růžička, Pavel Richter nebo Jiří Lála.
Týmu ale nevyšla příprava a nestačil ani na tehdy prvoligový Gottwaldov. Očekávání veřejnosti tak nebylo veliké. Navzdory skepsi ale československý tým předváděl solidní výkony a body v základní části ztratil jen při remíze s Kanadou a při porážkách se Sovětským svazem a USA.
Do finálové části postoupili českoslovenští hokejisté z posledního čtvrtého místa. Nejdříve Československo úspěšně složilo reparát a porazilo SSSR 2:1 díky brankám Lály a Růžičky. Poté se pomstilo i Spojeným státům, které deklasovalo 11:2.
Na hokejisty čeká při domácím MS velký tlak, vědí šampioni z roku 1985
Číst článek
V souboji o titul se poté Československu postavila Kanada v sestavě s Mariem Lemieuxem, Ronem Francisem a dalšími hvězdami. I tento test ale českoslovenští hokejisté zvládli a díky hattricku Jiřího Šejby porazili javorové listy 5:3.
„Byla to záležitost celého národa, že jsme to dokázali a uhráli titul,“ hodnotil po letech pro iDNES.cz Lála
1996 První titul pro samostatnou Českou republiku
Mistrovství světa ve Vídni se zúčastnilo 36 mužstev rozdělených do tří skupin. Češi vedení Luďkem Bukačem a Slavomírem Lenerem ovládli bez porážky skupinu B. Ve čtvrtfinále narazil tým opírající se především o brankáře Romana Turka a produktivního Roberta Langa na Německo a vyhrál 6:1.
Poté přišlo na řadu semifinále a soupeřem byly USA. Čekal se vyrovnaný zápas, ale Češi ho zcela opanovali a po brankách Jiřího Kučery, Pavla Patery, Martina Procházky a dvou gólech Otakara Vejvody postoupili po výhře 5:0 do finále.
V něm se hokejisté se lvíčkem na prsou utkali s Kanadou. Javorové listy šly brzy do vedení zásluhou Steva Thomase. Poté se ale dvakrát trefil Robert Lang a Češi vedli. Kanadští hokejisté ale ještě dokázali vyrovnat.
Vypadalo to na prodloužení, ale česká reprezentace v samotném závěru dvakrát udeřila, když se v čase 59:41 trefil Martin Procházka a 13 sekund po něm vítězství pečetil Jiří Kučera. Tým tak získal první titul mistrů světa v historii samostatné České republiky.
1999 Vítězství vystřelil Hlaváč
Lavičce českého týmu na světovém šampionátu v Norsku šéfoval trenér Ivan Hlinka, který rok předtím dovedl Česko k olympijskému vítězství v Naganu. V sestavě se objevovala jména jako Roman Čechmánek, František Kučera, Jaroslav Špaček nebo s kapitánským „céčkem“ David Výborný.
Los zařadil Českou republiku do skupiny B, kde postupně získala skalpy Rakouska, Japonska a Spojených států. Češi postoupili do čtvrtfinálové skupiny, kde však na úvod přišla vysoká porážka 1:6 od Ruska. Následně ale zvládli zápasy se Slovenskem a Švédskem a postoupili do semifinále.
O finále se hrálo na dva zápasy a český tým dostal za soupeře Kanadu. V prvním zápase Češi prohráli 1:2 a dobře pro ně nezačala ani odveta, když po brance Coryho Stillmana prohrávali 0:1. Díky trefám Pavla Kubiny, Pavla Patery, Martina Ručinského, Radka Dvořáka a Davida Výborného ale zvládli utkání otočit a vynutili si prodloužení. To se hrálo systémem náhlé smrti. Gól ale nepadl a na řadu přišly nájezdy.
V nich byli šťastnější Češi, které podržel brankář Roman Čechmánek, a po vítězném nájezdu Jaroslava Špačka se mohli radovat z postupu do finále.
Tam v prvním zápase porazili Finsko 3:1, v odvetě však byli úspěšnější Seveřané a po jejich výhře 4:1 se opět prodlužovalo. V prodloužení se ale trefil Jan Hlaváč a vystřelil Čechům druhý titul světových šampionů.
2000 První česká obhajoba
Obhajovat mistrovský titul přijeli Češi do Ruska. Tým vybrala dvojice Josef Augusta a Vladimír Martinec a pozvánku na šampionát dostal například Roman Čechmánek, Jiří Dopita, Martin Havlát či Petr Čajánek.
Skupinu C vyhrála česká reprezentace „bez ztráty kytičky“, když porazila Norsko, Japonsko i Kanadu. Podobně suverénně si Češi vedli i v osmifinálové skupině, kde nestačili jen na výběr Finska.
Následovalo play-off a výhra 3:1 nad Lotyšskem, v semifinále díky gólům Davida Výborného a Roberta Reichela za sebou nechali Češi i Kanadu.
Ve finále se českému týmu postavila reprezentace Slovenska, která v semifinále přemohla Finsko. Češi první třetinu vyhráli 3:0, když se trefili Michal Sýkora, Tomáš Vlasák a Martin Procházka. Slovensko se ale nevzdávalo a podařilo se mu snížit. Jan Tomajko a Robert Reichel ale přidali další branky a český tým tak po výhře 5:3 poprvé obhájil titul mistrů světa.
2001 Vítej zlatý hattricku
O rok později odstartovali v Německu Češi cestu za dovršením zlatého hattricku. V základní skupině si poradili s Běloruskem, Švýcarskem a s domácími Němci se rozešli smírně.
Dobrou formu ukázali čeští reprezentanti i v osmifinálové skupině, kde přidali výhry nad Kanadou, Ruskem a Itálií.
Ve čtvrtfinále došlo na reprízu loňského finále a Češi porazili Slovensko 2:0 po gólech Davida Moravce a Jaroslava Hlinky.
V semifinále se český tým utkal se Švédskem a po trefách Roberta Reichela a Viktora Ujčíka byl po závěrečné siréně zápas nerozhodný a na řadu tak přišlo prodloužení a také nájezdy. Ten rozhodující proměnil Ujčík a Češi byli znovu ve finále.
Tam čekal další severský soupeř – Finsko. Za český tým se trefil Reichel a Dopita, za Finy Juha Lind a Juha Ylönen. Opět se tedy prodlužovalo. Běžela 71. minuta a k puku se dostal David Moravec, který svým gólem rozhodl zápas, a Češi mohli přivítat zlatý hattrick. Byli potřetí za sebou mistry světa.
2005 Jágrův malíček a další titul
Mistrovství světa v Rakousku utkvělo českým fanouškům v paměti i kvůli malíčku Jaromíra Jágra, který mu poranil německý obránce Stefan Schauer. Legendární osmašedesátka tak musela hrát s ochranným krytem.
I přes tuto komplikaci ale čeští hokejisté v základní skupině všechny zápasy vyhráli. V osmifinále porazili ještě Slovensko 5:1 a stejným výsledkem porazili Tomáš Vokoun, Jiří Šlégr, Petr Sýkora nebo Jiří Vašíček Bělorusko.
Čtvrtfinálový zápas s USA dospěl až do samostatných nájezdů, kde o postupu Česka rozhodl Martin Ručinský.
Prodloužení si svěřenci trenéra Vladimíra Růžičky zahráli také v semifinále proti Švédsku. V jeho páté minutě se prosadil Radek Dvořák a Češi byli ve finále.
To bylo o dost jednoznačnější a po gólech Václava Prospala, Martina Ručinského a Josefa Vašíčka porazili čeští hokejisté Kanadu a fanoušci na Staroměstském náměstí mohli opět skandovat „Mistři!“
2010 Z outsiderů šampiony
Před devíti lety do Německa přijela Česká republika s osekanou sestavou. Z NHL přišla řada omluvenek a velké šance se českému týmu nedávaly.
Pesimismus ještě přiživily úvodní zápasy, kdy Češi nepředváděli optimální výkony, a dokonce prohráli s Norskem. Poté ale vybojovali vítězství nad Švédskem a postoupili do osmifinálové skupiny.
Tam ale opět přišla porážka – tentokrát se Švýcarskem. Tým okolo Jaromíra Jágra, Jakuba Voráčka a Tomáše Plekance se ale vzchopil a porazil Lotyšsko a Kanadu.
Vyrovnané čtvrtfinále s Finskem rozhodl vítězným nájezdem Lukáš Kašpar a Češi tak byli trochu překvapivě v semifinále. V něm se Švédskem ještě sedm sekund před koncem prohrávali 1:2, poté ale vypálil obránce Karel Rachůnek a srovnal na 2:2. V prodloužení branka nepadla a znovu tak přišly na řadu samostatné nájezdy.
Hokejista Hubáček ukončil kariéru. ‚Člověk stárne a energie ubývá,‘ říká mistr světa z roku 2010
Číst článek
Roozhodující proměnil Jan Marek a poslal český tým do finále. V cestě k titulu stálo Rusko v sestavě s hvězdami jako Alexander Ovečkin, Jevgenij Malkin či Pavel Datsjuk.
Češi do zápasu vstupovali jako outsider, ale po dvaceti sekundách šli zásluhou Jakuba Klepiše do vedení. Ve 39. minutě se trefil ještě Tomáš Rolinek a národní tým tak vedl o dva góly.
Navzdory velkému tlaku se už ale Rusové zmohli jen na snížení. Především díky skvělému výkonu brankáře Vokouna, obětavé hře v obraně a týmovému výkonu se Češi stali mistry světa. Jednalo se zatím o poslední zlatý úspěch českých hokejistů.
