Zranění neodmyslitelně patří i k hokeji. Nejčastěji trpí vazy, nebezpečná jsou zejména zranění hlavy

Hokej je kontaktní sport, a tak si vybírá svou daň v podobě vysokého rizika zranění. Snad nejvíce trpí vazy, ať už v oblasti kolena nebo kotníku. Právě tyto úrazy také vyžadují dlouhé léčení a to i přes značné pokroky v léčbě.

Kladno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rakušan Steven Strong na loňském světovém šampionátu (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

„Letos jsem byl mimo, když jsem měl natržený postranní vazy plus naprasklý meniskus. Koleno jsem měl, dá se říci, sešrotované. Měl jsem i utržený lýtkový úpon. Letos to bylo dva a půl měsíce a to je v sezoně strašně znát,“ popisuje pro Radiožurnál Sport extraligový hokejista David Stach.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zranění bohužel k hokeji také patří. Poslechněte si příspěvek Andrey Skalické pro Radiožurnál Sport

„Do dvaceti let jsem neměl prakticky nic, kromě nějakých odřenin a monoklů. Pak se to zlomilo a zranění začala přibývat. V minulém play-off jsem měl zlomenou kost na nártu a před každým zápasem mi to opichovali, abych to v rámci možností necítil. Hrál jsem s tím, a jakmile jsme sezonu skončili, tak mi to museli sešroubovat. Když je člověk v zápase a má adrenalin, tak to tolik nebolí,“ podotýká Strach.

„Třeba dostanete pukem do obličeje, ale to máme pár stehů. I kdyby to byla prasklá kost, tak se dá mřížka a dá se s tím hrát. Když je to koleno, když jsou to vazy, tak se s tím hrát nedá.“

Hokejista David Stach | Zdroj: HC Sparta Praha

Také dědeček Davida Stacha Adolf byl prvoligovým hokejistou. „Pokud si dobře vzpomínám, tak měl vážné zranění oka, které ho v pozdější kariéře velmi limitovalo,“ říká jeho syn a Davidův otec Jan Stach.

„V té době se hrálo bez helem, ochranné pomůcky byly na mizerné úrovni. Dnešní výstroj je mnohem pevnější, člověku lépe sedí a tudíž zranění, která bývala dřív, jako třeba nastřelení nebo různé zlomeniny od střelby, už tolik nejsou.“

Bez helmy se už dnes hrát nesmí, přesto patří k velmi častým zraněním otřesy mozku. Své o tom ví kanadský útočník Sydney Crosby.

„Spousta hokejistů viz Crosby měli po opakovaných nárazech na mantinely nucené pauzy. Hokejisté mají helmu, jsou chránění, náraz hlavy na mantinel ale často způsobí poranění buď primárně, nebo sekundárně tím otřesem a může to mít potom nedozírné následky,“ říká sportovní lékař Miloš Barna, který se ve světě vrcholového hokeje pohybuje více než dvacet let.

Fanoušek sleduje hru, já hráče. Například rozhodnutí rozhodčích mě nezajímá, říká skaut Calgary Flames

Číst článek

Velkým rizikem jsou také úrazy z únavy. Ty přicházejí právě v době, kdy končí sezona a hraje se světový šampionát.

„Motorická koordinace, reakce svalů i regenerace jsou trochu pomalejší a hrozí riziko natržení například oblasti třísla. Ke konci zápasu člověk trochu ztrácí orientaci, může dojít ke kontaktům, nárazům na mantinely, protože už hráč nemá tolik síly, nesoustředí se. Riziko je velké,“ vypráví Barna.

Mění se také rychlost, s jakou se hráči po zranění vrací na led. Jak potvrzuje MUDr. Miloš Barna, sportovní medicína v poslední době značně pokročila.

MUDr. Miloš Barna

„Nosím si s sebou malý přenosný ultrazvuk, abych kolikrát rozpoznal, jestli je sval natažený či natržený, protože to je největší chyba, která se v praxi dělá pořád dokola. Druhá věc je speciální léčba. Dnes i když se zranění léčí jen klidem, mastí či nějakými enzymy, tak technika je úplně jinde.“

Mnohé úrazy hráče ze zápasu vyřadí, ale s těmi drobnějšími se dá dohrát třeba i světový šampionát.

„Pohmoždění nebo zablokování oblasti krční či bederní páteře, zablokování po nárazech…, když je dobrý realizační tým a dobrá technika, tak se dá často pomoci do druhého či třetího dne.“

Jak rychle se bude hráč léčit záleží také na tom, jak poctivě regeneruje.

Andrea Skalická Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme