Startuje hokejový šampionát bez Rusů. Máme trestat sportovce za to, kde se narodí?

Matěj Skalický mluví s komentátory Františkem Kunou a Jaroslavem Plašilem

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

13. 5. 2022 | Praha

Hokejové mistrovství světa, tenisový Wimbledon. A mnoho dalších turnajů, soutěží a šampionátů, kde budou chybět ruští, ale i běloruští sportovci. Letos nebyli na paralympiádě v Pekingu. Z mezinárodních soutěží vyloučily ruské kluby i FIFA a UEFA. Starty mají zakázané na vrcholných akcích ruští a běloruští atleti a lyžaři - ti nesmí kvůli válce na Ukrajině závodit ve světovém poháru. Kolektivní vina a svět sportu. Téma pro komentátory Františka Kunu a Jaroslava Plašila.

 

Kredity:
Editace: Janetta Němcová
Sound design: Damiana Jansová
Rešerše: Zuzana Marková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Sportovci z Ruska a Běloruska se kvůli agresi na Ukrajině dostávají do izolace. (ČT Sport, 20.4.2022)“

„Wimbledon is banning Russian and Belarusian tennis players from this summers tournament because of the Russian invasion of Ukraine. (BBC News, 20.4.2022)“

„Ruské fotbalové kluby i reprezentace byly kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu vyřazeny z mezinárodních soutěží. (ČT24, 20.4.2022) “

„Rusko ani Bělorusko, které se na vpádu na Ukrajinu podílí, se nepředstaví na hokejovém MS ve Finsku. (Radiožurnál, 1.3.2022) “

„Po 60 letech bude chybět na mistrovství světa. (ČT sport, 20.4.2022) “

Po 60 letech chybí ruská reprezentace na světovém šampionátu, tehdy v roce 1962 to byl symbolický bojkot z vlastní vůle, protože se Sovětský svaz postavil za východoněmecké hokejisty, kteří nemohli po výstavbě Berlínské zdi vycestovat, ale teď je situace úplně jiná. Františku, za těch posledních 60 let od toho roku 1962, stalo se někdy, že by na významném turnaji chyběla ruská, potažmo tedy sovětská reprezentace?
Vlastně v posledních letech, a to nesouvisí s válkou, ale s dopingem, kdy Rusové startovali pod hlavičkou ruských sportovců nebo olympijským ruským týmem. Rusko nebo ruští sportovci, takto jsme jim říkali, tehdy vyhráli zlaté medaile. Nepamatuji si to. Vlastně ještě v letech, kdy se rozpadal Sovětský svaz a už se nehrálo pod hlavičkou SSSR nebo pro ty, co neznají azbuku, tak to četli jako CCCP – jako já samozřejmě dlouho také. Tak potom hrála ruská reprezentace i pod hlavičkou Sdružení nezávislých států.

Myslím si, že to bylo na Olympijských hrách 1992. Bylo to jen jakési symbolické přejmenování kvůli politické situaci, ale nebylo to nic tak závažného, si myslím. A já nevím, do jaké míry by šlo přirovnat toto vyloučení Ruska třeba k tomu, co se stalo před evropským fotbalovým šampionátem v roce 1992, kdy kvůli válečnému konfliktu v Jugoslávii vlastně byla Jugoslávie vyloučena, nastoupili tam místo nich tehdy Dánové a ti pak šampionát vyhráli. Netroufnu si toto úplně srovnávat, jak moc to tehdy bylo stejné nebo jiné. Jaká byla tehdy agrese, čí a koho v porovnání se současnou situací, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.

No a protože se ten zákaz netýká pouze Ruska, ale i Běloruska, tak za obě tyto země jsou na šampionátu náhradníci - Francouzi a Rakušané. Nicméně, když necháme stranou Bělorusy, protože u Ruska je to mnohem větší téma, i proto, že Rusko je významný hokejový stát, tak pro něj je ta absence určitě velkou ranou, ne?
Já myslím, že ano, protože Rusové se nemohou stát těmi hrdiny a těmi geroji v celosvětovém měřítku. Nemohou se ukázat, nemůže vlastně přijet Ovečkin, který to dostává za svojí fotku s ruským prezidentem na sociálních sítích tak nějak trochu slušně řečeno sníst i od fanoušků ve Spojených státech nebo třeba v Kanadě. Takže toto je Rusku prostě upřeno. Mohou se dívat na televizi, mohou sledovat to, jak probíhá světový šampionát, ale ten tým tady prostě bude chybět.

Ty se v hokejovém prostředí pohybuješ dlouho, takže ses, předpokládám, bavil s hráči, co říkají na to, že bylo Rusko i tímto způsobem potrestáno za to, že rozpoutalo válku na Ukrajině. Co na to třeba hráči z KHL?
To je pro ně velmi nepříjemné téma, protože my jsme se o tom samozřejmě zkoušeli bavit ve chvíli, kdy ještě nebylo jasné, že bude Rusko vyloučeno ze světového šampionátu, z mezinárodních soutěží a z jiných turnajů, to už je jedno. Zkoušeli jsme hráče kontaktovat, což se samozřejmě povede. Bylo to vlastně ve chvíli, kdy už byla část hokejistů z KHL doma, protože jim skončila základní část a třeba nepostoupili do play-off, nebo už z play-off vypadli. A zlomek hráčů ještě v KHL byl. A já si troufnu myslet, že měli mezi sebou nějakou dohodu, že nebudou pouštět do médií nic, než ta sezona skončí, aby neublížili hráčům, kteří ještě stále figurovali v play-off KHL.

Takže je to trochu takový tenký led, řekněme. A i když se samozřejmě pokoušíme ptát a děláme to, nejen pokoušíme, ptáme se hráčů na to, co říkají této mezinárodní situaci, jestli se třeba nebojí i nějakých bezpečnostních hrozeb, protože i o tom se mluvilo v souvislosti se Světovým šampionátem tady ve Finsku, tak většinou zazní taková ta obyčejná formulka o tom ‘já jsem jen hokejista, já to samozřejmě vnímám, něco si o tom přečtu, ale jsem tady kvůli tomu, abych hrál hokej a tímto se nechci zatěžovat’.

Do těch hlav hokejistů se úplně nedokážeme dostat, respektive oni nám úplně nejsou, ne schopni říct, ale ne úplně rádi se na toto téma baví. Což na jednu stranu chápu, protože někteří z nich třeba mohou mít pro příští sezonu podepsané smlouvy v KHL nebo kdekoliv jinde, či mohou mít kamarády z Ruska. Samozřejmě může jít v tuto chvíli v hokejovém světě politika stranou, ale docela rozumím tomu, že se jim o tom nechce úplně moc mluvit.

Mistrovstvím světa to nekončí, protože v Novosibirsku a Omsku, tedy v ruských městech se nebude pořádat juniorské mistrovství Světa. To dospělé se zase mělo konat už v příštím roce právě v Rusku. Kdy by se podle tebe Rusko mohlo do mezinárodního hokeje vrátit? A dokážeš si to vůbec představit po tom všem, co se v posledních měsících událo a jak moc to zasáhlo i sportovní svět?
Švýcaři se na dva roky dohodli s reprezentacemi Česka, Švédska a Finska o tom, že budou nástupci Ruska na Evropské hokejové tour – mě to tak trochu evokuje, že za dva roky bude všemu konec a Rusové se připojí do světového šampionátu, což by vlastně bylo při Mistrovství světa, a to je 2025 Stockholm a Herning.

Ale já si to moc nedovedu představit. Dovedu si představit, že na takový světový šampionát přijede ruský tým, přijede autobusem, vystoupí, vleze do haly, vleze na led a odehraje zápas. Ale nevím úplně, jak by to fungovalo, co se týče třeba fanoušků a diváků, to si myslím, že by to hráči prostě a jednoduše dostali sežrat.

Rusové vlastně v tuto chvíli nemají s kým hrát. Oni už odehráli nějaká přátelská utkání s Běloruskem, které je také vyřazeno z mezinárodní scény a s ruskou dvacítkou, takže vlastně dospělí hrají s juniory. Ale asi v tuto chvíli nemá smysl stavět nějaký extra tým, protože se nemá s kým porovnávat. Rusové jsou v tuto chvíli prostě mimo. A to jejich soutěžení vlastně nemá v tuto chvíli žádný smysl. Oni si mohou hrát jen tak mezi sebou, mohou utvořit dvě reprezentace a ty mohou společně nebo proti sobě trénovat. Ruský hokej na to má samozřejmě kapacity, co se týče počtu hráčů, takže by si mohli vytvořit Rusko A a Rusko B a hrát proti sobě.

Trochu to připomíná ještě z dob komunismu německou soutěž, kde hrálo Dynamo Berlín a Dynamo Weisswasser. To byly dva týmy v jedné soutěži a celou soutěž hráli spolu jen tyto dva týmy. Takže jestli si Rusové vytvoří nějakou soutěž, kde bude hrát Rusko s Běloruskem a budou hrát o to, kdo s kým bude hrát v play-off, tak to už se pak dostáváme do úplně obskurních sportovních momentů.

Teď ještě čistě sportovní otázka – do jaké míry podle tebe absence běloruské a ruské reprezentace poznamená letošní MS v ledním hokeji?
Po hokejové stránce si myslím, že jsou to dvě úplně odlišné země, dvě odlišné reprezentace, protože Bělorusové nemívají nějaké velké medailové ambice. Každopádně nás samozřejmě víc, co se sportovního hlediska týče, zajímá ruská reprezentace, která je schopná vozit medaile. Myslím si, že to po sportovní stránce ovlivní hodně, ale ne úplně český hokejový tým. Když to ale vezmu celkově, tak jen pro pořádek – Češi hrají základní skupinu v Tampere, která je na počet elitních týmů poměrně nabitá, ta druhá skupina v Helsinkách ovšem tím, že přišla o ruskou reprezentaci, tak bych si troufl říct, že bude pro menší hokejové země jednodušší probojovat se dál do play-off, protože tím elitním státem je tam vlastně Kanada. Ano, jsou tam Švýcaři, které musíme počítat podle výsledků z posledních let do hokejové elity. Ale pak už jen bez urážky Slovensko a další menší hokejové země. Takže po sportovní stránce jistojistě utrpí skupina v Helsinkách. A těm elitním hokejovým zemím, jako je Finsko, Švédsko, Spojené státy, Kanada a doufejme stále ještě Česko, to uvolní ruce v tom, že jeden velký kandidát na medaili ubude.

„Sklenička! David Sklenička si z Ostravy přivezl opravdu parádní střeleckou fazonu, první gól zápasu! (ČT sport) “

„Ruští a běloruští tenisté byli kvůli podílu svých zemí na invazi na Ukrajinu vyloučeni z Wimbledonu, který začne 27. června. “

„Nebudou moci kvůli válce na Ukrajině startovat ruští a běloruští tenisté, chybět tak bude i světová dvojka Daniel Medveděv… (TN.cz, 1.5.2022) “

„Athlets from both Russia and Belarus are now banned from the paralympic winter games in Beijing. (CBC News, 3.3:2022) “

„Světová dvojka Daniel Medveděv a u žen pak čtvrtá hráčka žebříčku Arina Sabalenková. Rozhodnutí odsoudili mužská i ženská tenisová asociace. (ČT 24 20.4.) “

Už jsem o tom mluvil na začátku - není to jen mistrovství světa v ledním hokeji, kde budou ruští a běloruští sportovci chybět, byť je to v těchto dnech nejviditelnější turnaj. Letos chyběli ruští a běloruští sportovci na paralympiádě v Pekingu. Z mezinárodních soutěží pak vyloučily ruské kluby i Mezinárodní fotbalová federace ‘FIFA a Evropská fotbalová unie UEFA. Starty mají zakázané na vrcholných akcích ruští a běloruští atleti a lyžaři – ti nesmí kvůli válce na Ukrajině závodit ve světovém poháru. Na přelomu června a července začne tenisový Wimbledon. Opět bez ruské a běloruské účasti – pravidelně do Londýna jezdí rozhlasový komentátor Jaroslav Plašil.Ahoj, Jardo.
Dobrý den, ahoj.

Jaké jsou reakce tenisového světa na to, že ruští ani běloruští tenisté a tenistky, předpokládám, nebudou na Wimbledonu?
No, reakce se liší podle toho, odkud jsou. Určitě fanoušci i posluchači zaznamenali třeba výpovědi Marty Kosťukové, talentované ukrajinské tenistky, která se často svěřuje, a která v rozhovoru pro CNN přiznala, že musela vyhledat pomoc psychologa a že jí dostávají ty zprávy z válečné zóny. Takže ty reakce na to budou určitě jiné z ukrajinského pohledu protože to třeba některým hráčům či fanouškům přijde nespravedlivé.

Nedávno o tom mluvil třeba i Rafael Nadal, který se zastal hráčů jako je Daniel Medveděv. Ono obecně, když se třeba podíváme na tenisty, to jsou individuální sportovci. Neprošli žádným systémem, nemají nic společného, dá se říct, s režimem Putina, dost často žijí v zahraničí – Běloruska Azarenková, teď mě napadá, žije snad nějakých 20 let, když to přeženu, v Americe. Tam jsou ty zákazy pro někoho úplně nepochopitelné – , často říkají, co ti lidé mají společného s tím, co se děje. Takže se ty reakce opravdu liší. Je hrozně těžké mít na toto názor a zároveň nikomu neublížit.

A do jaké míry je tato situace bezprecedentní? Respektive, stalo se to už někdy v minulosti, že by na nějaký turnaj nemohli sportovci z nějaké konkrétní země?
Stalo se to samozřejmě kvůli druhé světové válce. To je známý případ Wimbledonu, který ještě krátce po válce nebral německé a japonské tenisty. Ti se pak postupně zařazovali až v nějakých 50. letech nebo se začátkem 50. let, tuším. Ale od té doby nepamatuji nějaký takový případ. Vzpomínám si že se, myslím, že to bylo v roce 1964, odehrál takový příběh ve Wimbledonu, kdy měl hrát jihoafrický tenista Segal, byl to tuším osmifinálový zápas, šlo o postup do čtvrtfinále Wimbledonu mužské dvouhry, a on měl hrát s tehdy sovětským tenistou Metrevelim. To byl tenista, který pak o nějakých devět let později stál ve finále proti Janu Kodešovi. Tak tento Metreveli tehdy byl ještě devatenáctiletý hráč a odmítl proti Segalovi nastoupit kvůli tomu, že Segal byl představitelem apartheidu, politiky apartheidu jihoafrické republiky.

Samozřejmě ten Segal s tím neměl nic společného, ale zkrátka byl z Jihoafrické republiky a ten Metreveli k tomu zápasu nenastoupil. Tehdy se toho Segala zastal Arthur Ash, to byl první hráč tmavé pleti vůbec, myslím, v mužské dvouhře. Známý Američan, později ohromná legenda, bohužel nakonec umřel na nemoc AIDS. Tak ten se ho zastal. Řekl, že by s tím neměl problém, hrát s ním zápas. Dokonce se pak spolu utkali i někdy v Americe rok potom. Ale to teď není důležité. Zkrátka se tato událost nějak postarala o to nebo přispěla k tomu, že mezinárodní tenisová federace přijala takové usnesení, že by toto nemělo být důvodem, aby hráči nehráli proti sobě.

Důvodem nenastoupení by samozřejmě měla být jenom nějaká vážná událost, ale ne to, odkud kdo zrovna je a z které země pochází. A koneckonců je to tak i postaveno dodnes, že rozhodujícím kritériem by měla být výkonnost, žebříček. Takto to má tenis nastavené. Jak mužská profesionální organizace ATP, tak ta ženská WTA, že kritériem je žebříček a neřeší se to, odkud kdo je. A toto se právě teď dostalo do rozporu s tím, co vydal Wimbledon. Šlo o společné rozhodnutí organizátorů Wimbledonu, Britské tenisové federace a tamní vlády, tedy britské. Takže toto se teď dostalo do rozporu, a proto jsou teď i ostřejší reakce ze strany WTA a ATP hlavně.

A ten aktuální zákaz se týká zatím pouze Wimbledonu, anebo organizace jako WTA a ATP už rozhodly o tom, že ani na další turnaje nebudou ruští a běloruští tenisté a tenistky smět?
Týká se to Wimbledonu a pokud se nepletu, taky turnajů kolem Wimbledonu, těch travnatých, které pořádá britská tenisová asociace, ve kterých je zapojena. Což může být právě problém, protože teď se hodně spekuluje o tom - třeba deník The Telegraph přišel se spekulacemi, že bude navrženo nebo by mohlo být navrženo, aby hráči neměli za Wimbledon body.

A to by samozřejmě byl velký problém, protože by to najednou postavilo Wimbledon na úroveň exhibičního turnaje, když to přeženu – samozřejmě s velkou tradicí, slávou. Teď jsem zaznamenal takové spekulace a články, kdy měla hráčská rada doporučit právě ATP organizaci, aby žebříčkové body odebrala. Je kolem toho hodně diskusí a myslím si, že je hodně rušno kolem Rafaela Nadala. Ten na to teď často asi musí odpovídat i během turnajů, kterých se účastní, protože je teď takovým nejsilnějším hráčským zástupcem…

„Works better to protect every single player in ATP. (Youtube, Tennis stuff, 11.5.2022) “

Samozřejmě si dává velký pozor na to, co řekne, protože ví, že každá taková zpráva může mít ohromný dopad. Ale mluví se teď hodně o tom, že by se odebraly hráčům body na největším turnaji. Tenis je hodně specifický v tom, že je to individuální sport se vším všudy. Když vidím třeba kolektivní sporty, tak se na ně samozřejmě často nabaluje nějaká politická přízeň, protože je to snadné uchopit a dá se toho snadno zneužít a využít.

Ale ti tenisté jsou takovými samostatnými jednotkami. Žijí si tak různě po světě se svými mezinárodními týmy, takže s tou zemí mají společné v podstatě hlavně to, že se tam narodili, ale už v ní kolikrát ani nežijí. A proto je to pro mnohé také těžko pochopitelné, proč by tito lidé měli být trestáni za to, že se někde narodili. Tam je to asi takové, opravdu bych tak řekl, vůbec nejkontroverznější.

Tak mockrát díky za tvé odpovědi, Jardo.
Taky a děkuji za pozvání, na slyšenou.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, Rusko, Wimbledon, MS hokej 2022