Hrozně jsem si přála hodit pro Janečka, posteskla si oštěpařka Špotáková. Další olympiádu nevylučuje
Českým oštěpařkám se v kvalifikaci na olympijských hrách nedařilo. Nejlepší Barbora Špotáková skončila na 14. místě, Nikola Ogrodníková 16. a Irena Gillarová brala 19. příčku. Finále v Tokiu tak bude bez české účasti. „Je to škoda, že nám tady nebylo souzeno,“ řekla Špotáková v rozhovoru pro Radiožurnál.
Chybělo vám poměrně málo, 42 centimetrů. Tak kde to chybělo?
Ani nevím, no. Je to ještě horší, je to škoda, nebylo nám tady souzeno. Nebyl můj den a nemohla jsem s tím nic udělat. Hrozně jsem si to přála hodit pro Janečka (syn Janek), protože vím, že on to hrozně prožívá, ale já mu to ještě někde hodím.
Potřebovala byste diváckou podporu?
Asi by mi ani to nepomohlo. Když vám to nejde, nestřílí to, není z čeho, tak nepomůže ani svatý pomazání. Ten prázdnej stadion je o ničem, nechci si stěžovat, ale tímhle způsobem bych se loučit nechtěla. Chtěla bych se jednou loučit před plným stadionem. Tohle není atletika, na kterou byl člověk zvyklej. Tohle je nějaké divadlo, aby něco bylo, ale není to ono.
Takže loučit byste se chtěla příští rok na mistrovství světa v atletice v americkém Eugene nebo až za tři roky na olympiádě v Paříži.
Kdyby to bylo za rok všechno tohle za námi, to bychom byli asi všichni naivní. Třeba za ty tři roky, kdo ví. Nechci nic předpovídat, stát se může všechno. Vůbec si nedovedu představit, co za tři roky bude.
Říkala jste, že jste v nejlepší formě za poslední tři roky. Je to pro vás další motivace?
Mám bezva trenéra, baví mě to. Teď jdu dál, čeká mě finále Diamantové ligy v Curychu, kde určitě nějací diváci budou. Takováhle habaďůra to snad nebude. Nemám teď pocit dělat nějakou tečku. Tečku ať si dělají ostatní.
