Skoky, otočky, piruety. Proč se krasobruslařům nemotá hlava? Pomáhá trénink mozku i stálý bod
Krasobruslaři zvládnou až šest otoček za vteřinu. Běžný člověk by se přinejmenším silně motal, v horším případě by upadl na zem. Čim to tedy je, že to sportovci zvládají? Na to v rozhovoru pro CNN odpovídali odborníci z oblasti biologie a neurologie. Rozhodující je trénink, při kterém si mozek na otáčky zvykne a začne pracovat jinak. Pomáhá se i zaměřit očima na jeden stabilní bod.
„Myslím, že jsme se naučili vzdorovat setrvačnosti, která nás zasáhne, když se točíme,“ vysvětlila krasobruslařka Mirai Nagasuová, bronzová medailistka ze zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu v roce 2018.
Její tvrzení napovídá, že na začátku sportovní kariéry se hlava točí každému. Dlouhodobým tréninkem ale podle odborníků lze pocit potlačit na minimum.
„Schopnost získají tanečníci a bruslaři velkým množstvím tréninků, v podstatě se změní způsob, kterým mozek zpracovává informaci,“ popsala v rozhovoru pro CNN Kathleen Cullenová, profesorka biomedicínského inženýrství.
Motání hlavy mají na svědomí polokruhovité kanálky v uších. Je v nich endolymfa, tekutina, která se dále hýbe, i když se člověk zastaví.
Právě olympionici se ale postupem času naučí jev ignorovat. Že by se jim hlava nemotala vůbec, se říct nedá. Jejich mozek ale získá dovednost, která jim výrazně pomůže udržet balanc.
Stabilní bod
„Baletky se většinou snaží zafixovat na stálý bod. Hledají například nějaký prvek na zdi,“ řekla Cullenová. Krasobruslaři využívají podobný trik také, ovšem při jejich rychlosti to není vždy možné.
Hlavní princip tak je si na točení hlavy co nejvíce zvyknout. „Je úžasné, že když je potřeba, lze mozku s postupem času pomoct, aby si s motáním poradil lépe,“ potvrdil profesor neurologie Brigid Dwyer.
„Mozek si pak pomalu porovnává očekávání s realitou,“ dodala Cullenová.
