Parkurový jezdec Zvára: Nestačí mít olympijského koně. Musí mu vyjít věk i zdraví, aby vydržel zátěž

Byly toho plná média. Čeští basketbalisté po 41 letech postoupili na olympijské hry. Ještě mnohem déle si ale na účast museli počkat příznivci parkurových týmů. Čeští jezdci a jejich koně se na olympiádě představí po 85 letech. Kvalifikovali se tam hned čtyři jezdci. Soutěže týmů i jednotlivců se ale můžou zúčastnit jen tři z nich. Jak serveru iROZHLAS.cz v rozhovoru řekl Ondřej Zvára, jezdci se vystřídají, aby si olympijskou účast užili všichni.

Cáchy Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Parkurový jezdec Ondřej Zvára | Zdroj: Profimedia

Po 85 letech bude mít Česko na olympiádě parkurový tým, jehož jste součástí. Jaký je to pocit?
Skvělý, jsem úplně nadšený. Byla to opravdu dlouholetá práce. Už jsme dost bojovali o Rio a celkově se k tomu celý náš tým připravoval, snažili jsme se toho účastnit. Takže je to velké zadostiučinění.

Na olympiádu jede Anna Kellnerová s koněm Catch Me If You Can, Aleš Opatrný s Forewerem, Ondřej Zvára s hřebcem Cento Lano a Kamil Papoušek s Warnessem.

Dá se říct, že to je splněný sen?
Stoprocentně. Musím se přiznat, že ani nevím, jestli to byl můj sen. Myslím, že je to sen každého sportovce v globálním měřítku. Ale abych přiblížil ten náš sport. Je v tomto směru velmi obtížný. Nejen že musíme mít vlastní kvalitu na olympijskou soutěž, ale hlavně – a to podle mě mnohem větší část – musí mít kvalitu kůň.

A to ještě neznamená, že olympijského koně najdete a máte. Je tam strašně věcí okolo. Musí mu vycházet věk, velký problém v dnešní době je zdraví koní, aby vydrželi takovou zátěž. A to všechno, když se má spojit, tak je to velmi obtížné synchronizovat. V našich podmínkách neříkám, že je to zázrak, ale je to opravdu velmi obtížné se takové soutěže jenom zúčastnit.

Českým parkuristům vyšla týmová soutěž na výbornou, v pražské Chuchli ovládli Pohár národů

Číst článek

Mluvil jste o problémech koní se zdravím. Jaké jsou?
Problém je, že je to veliké zvíře, skáče veliké skoky – na to, abyste se dostali na olympiádu, tak skoků a soutěží musíte mít naběháno docela velké množství. A tím, že se dlouhodobě koně chovají hlavně na výkon, tak se trochu pozapomínalo v posledních desetiletích na zdraví a tím pádem teď bojujeme s tím, že jsou kvanta koní, kteří jsou dost kvalitní, aby mohli chodit tyhle velké soutěže - mají na to talent -, ale samozřejmě se může stát, že v nějakých devíti, desíti letech mají zdravotní problémy, třeba s kostmi a dalšími věcmi.

Takže tyhle všechny věci se musí potkat, ať už je to zdraví, ať už je to věk, protože olympijský cyklus je čtyřletý, tak musíme trefit i správný věk. Koně mají svůj vrchol od desíti do patnácti let a v tom období se tam musíme trefit. Takže to opravdu není jednoduché.

Závodí tři jezdci

Jak vidíte šance vašeho týmu, který kromě vás tvoří Anna Kellnerová, Aleš Opatrný a Kamil Papoušek? Společně už za sebou máte řadu úspěchů.
To je v našem sportu taky obtížná otázka. Samozřejmě v náš tým věřím, jsem jeho součástí, takže se snažím koukat optimisticky a věřit, že výsledek bude. A doufám, že bude, protože pár výsledků jsme teď udělali. Ale samozřejmě si musíme také uvědomit, že tuhle velikost a obtížnost závodu zdaleka nemáme naskákanou jako naše konkurence. Tím, že opravdu nejsme pravidelnými účastníky pětihvězdových závodů nebo Global Champions Tour, tak to nemáme úplně v nohách.

Ale myslím, že máme dost velkou část týmu – myslím Aleše a Kamila – z velmi zkušených a kvalitních jezdců, kteří si v těžkých podmínkách dokážou velmi dobře poradit. Věřím, že úspěch může přijít, musíme na to myslet, musíme na tom pracovat a hodně to bude o štěstí, přepravě koní a formě na místě.

Kdo jsou podle vás největší favorité?
Tak to jsou silné státy v našem sportu, to znamená Holandsko, Belgie, Anglie – v Anglii skoro každý jezdec může zaujmout, Holanďani taky. Takže těch tipů je hodně, ale bude to podobné jako u nás. Důležitá bude přeprava koní a jak se budou cítit v těžkých podmínkách – ať už je to teplota nebo vysoká vlhkost, která si myslím, že koním bude dělat největší problémy.

Česko na olympiádě bude reprezentovat i kůň Warness. ‚Je to charakter a srdcař,‘ říká jeho jezdec

Číst článek

Můžete popsat formát olympijské soutěže? Jedete pouze jako tým, nebo i jako jednotlivci?
Letos je poprvé formát změněný a to tak, že první dva dny skáčou jednotlivci – nevím to teď přesně, ale je tam 70 nebo 75 startujících a do druhého kola postupuje jenom třicet. Takže budou začínat jednotlivci, kteří udělají svoji finálovou soutěž druhý den, rozdají se medaile a ukončí se soutěž jednotlivců. Potom máme jeden den pauzu a potom až začínají družstva stejným způsobem, taky je to dvoukolové.

Většinou to na šampionátech bylo tak, že jsme skákali společně už jednotlivci a družstva. Počítalo se to pro každého zvlášť, ale šli jsme společně a potom se to rozdělovalo až při finálních soutěžích. Teď je to takhle, aby se to zrychlilo a hlavně je to z velké části, aby koně neměli naběháno tolik v nohách, protože podmínky jsou tam samozřejmě dost obtížné.

Jestli jsem to pochopil správně, tak všichni, kteří tam jedete, se účastníte nejen týmové soutěže, ale i jako jednotlivci.
Ne, soutěžit můžou jen tři koně a jeden z nás je rezerva. V jednotlivcích nastoupí jen tři jezdci každý sám za sebe a jeden z nás bude rezerva. A potom máme možnost ve dni volna rezervu vyměnit za jednoho z těch jednotlivců. A družstva zase nastupují jen tříčlenná, takže vždy jeden z nás bude odpočívat.

‚Je důležité, že se tu dá tým před Tokiem dohromady.‘ Do Prahy se vrátí parkurový Pohár národů

Číst článek

Jsme nějak předběžně domluvení, že bychom se určitě měli nějak střídat, abychom všichni zažili olympiádu a hlavně tím, že tam budou vysoké teploty a vlhkost, tak aby koně nemuseli jít třeba třikrát, kdyby dal Bůh i čtyřikrát, tak se vystřídá za čerstvého koně na družstva.

Prozradíte už, jak máte nastavenou strategii?
To si myslím, že je otázka spíš na trenérku, ale předběžně to vypadá, že se dohodneme na místě podle toho, jak přicestují koně, to je první věc. To je nejdůležitější, proto jsme ani tu strategii zatím moc neříkali, protože se to může všechno změnit při příjezdu.

‚Jestli bude někdy na prodej, tak až po olympiádě.‘ Parkurový jezdec Opatrný miliony za koně odmítá

Číst článek

A hlavně v karanténě s koňmi normálně trénujeme, skáčeme. V tenhle okamžik, když s vámi mluvím (rozhovor vznikal ve středu dopoledne – pozn. red.), tak sedím v aréně a koukám se na trénink brazilského týmu. Koně se pořád musí hýbat, pořád musí skákat a každý skok je vlastně malé riziko nějakého zranění.

Se zvířátky je to těžké, jim úplně nemůžeme vysvětlit, že v tenhle okamžik na sebe mají dávat pozor. Samozřejmě se snažíme eliminovat možnost zranění, ale při každém kroku, při každém pohybu koně se může stát, že špatně došlápne, že se stane nějaká taková malá sportovní tragédie, která koně zastaví. Takže jsme to předběžně ještě tolik neřešili z toho důvodu, že uvidíme, jak koně přicestují a jestli všechno bude v pořádku.

Samozřejmě tím, že mám nejstaršího hřebce - sedmnáctiletého Cento Lana -, tak trošku počítám s tím, že samozřejmě všechno skákat nebudu a předběžně asi bych měl zasáhnout až do družstev. Ale všechno to budeme řešit až na místě.

Cesta letadlem

Už jste to zmiňoval několikrát. Transport koní do Tokia, které je opravdu daleko, je velmi náročný. Jak probíhá?
Probíhá tak, že teď jsme na devět dnů v karanténě v Cáchách, což je super věc, že nemusíme žádnou karanténu prožívat přímo v Tokiu díky teplotám a všem obstrukcím kolem olympiády. Potom je společně naložíme a jedeme do Liège (Lutych), což je tady na hranicích s Belgií, asi tři čtvrtě hodiny cesty odsuď, na letiště. Koně letí s jedním mezipřistáním. Jde o to, že jenom nakládka a vykládka koní trvá skoro tři hodiny, takže i s tím letem budou koně na cestě skoro 30 hodin.

‚Po osmi měsících se já i koně dostáváme do rytmu.‘ Jezdkyně Kellnerová se vrátila na české kolbiště

Číst článek

Samozřejmě mají veškerý komfort, máme z každého družstva ošetřovatele, za český tým letí Katka Krpelová, která je z našich ošetřovatelů, si myslím, nejzkušenější a nalétala toho s koňmi nejvíc, takže ta se vybrala, že se bude o ně starat a pojede s nimi. V letadle samotném je samozřejmě celý tým veterinářů, tým ošetřovatelů, kteří se o koně starají, dodávají jim krmení, vyměňují jím deky, měří teploty. Všechno se snažíme mít podchycené, ale pořád je to třicet hodin cesty. Je tam překládání koní z auta na letadlo, potom ty koně, kteří se naskladní do kontejnerů jako první, tak skoro tři hodiny čekají, než se naskladní poslední koně ještě před vzletem.

Takže je to hrozně dlouhé, musíme se o koně starat, museli jsme jim samozřejmě zvednout nějaké vitamíny, museli jsme jim dodat dost elektrolitů, protože teplota se bude měnit, takže občas se zpotí, občas se budou nandávat deky, aby jim nebyla zima. Snažíme se teď s veterináři koně udržet v co nejlepší formě pro cestu a uvidíme, jak přijedou. Máme tam skoro šest dnů do prvního závodu, takže si s koňmi zajezdíme, postaráme se, koukneme, co by potřebovali, co by nepotřebovali a pokusíme se je dostat do nejlepší formy za co nejkratší dobu.

Takže tam koně nečeká žádná aklimatizace?
Ne, není tam aklimatizace. Karanténa, co prožíváme tady v Cáchách, je hlavně kvůli koním a kvůli koňským záležitostem, papírům a nemocem. A tam už teoreticky můžeme začít. Samotná aklimatizace s koňmi neříkám, že je nežádoucí, ale to zvíře, jak je velké – tihle sportovní koně mají od čtyř do šesti metráků -, tak když bychom jej chtěli aklimatizovat v těchto podmínkách, tak to bude trvat mnohem déle. Museli bychom tam být minimálně měsíc dopředu, aby si koně opravdu zvykli na změnu teplot a režimu.

Elitní parkurový seriál se znovu rozeběhne až příští rok, odložené je i pražské finále

Číst článek

Takže se spíš snažíme přilétnout, co nejrychleji odzávodit a co nejrychleji domů, aby tělo dostalo co nejméně zátěže. Takže přijedeme, teoreticky můžeme rovnou závodit, ale samozřejmě koně potřebují trochu času na to, aby si fyzicky odpočinuli po cestě.

Máme jeden otevřený trénink, kde se můžeme s koňmi podívat přímo do závodní arény, kde se můžeme projet - jsou tam vyhrazené tři čtyři menší skoky, které si můžeme skočit, aby se koně do arény podívali. Potom máme jeden den veterinární přejímku, kde veterinář zkontroluje všechny koně, jestli jsou v pořádku, jestli dobře přicestovali. A když těmito všemi kontrolami a testy projdeme, tak můžeme startovat.

Možná je to hloupá otázka, ale mají koně nějaký jet lag, mají problém se změnou časového pásma?
Myslím si, že ne. Samozřejmě se je snažíme trochu zvykat. Třeba tady v Cáchách máme možnost skákat za večerního osvětlení a v noci. Ale myslím si, že ne. Kůň toho od přírody tolik nenaspí, spí opravdu jenom asi tři hodiny tvrdším spánkem. Takže ať už jsem skákal s koňmi v Kataru nebo v Americe, tak jsem nic takového nepocítil, ani jsem neslyšel, že by to koně nějak zvlášť řešili, to naštěstí ne.

Český parkurový tým se po 84 letech představí na olympiádě. ‚Je to splněný sen,‘ raduje se Opatrný

Číst článek

Posledních 13 let závodíte stále na stejném koni a to hřebci Cento Lano. Vzhledem k tomu, že už mu je 17 let, bude olympiáda váš poslední společný závod?
Ještě na to úplně nedokážu odpovědět, ale určitě je to poslední sezona, poslední velikánský závod určitě. Už jsme měli trochu v plánu, aby Cento svůj koňský důchod prožíval už minulý rok. Díky tomu, že olympiáda byla posunutá a je to takový náš cíl a sen, tak jsme se snažili ještě Centa dobře udržet v nějaké formě i na letošek. Jsem úplně nadšený, jak se letos chová, jak se hýbe a jak si užívá to zdraví, protože jsem přesvědčený, že je dokonce ještě lepší než minulý rok v pohybu, v nadšení a skokové síle.

Podle manažerky Prague Lions parkur u diváků boduje nejlepšími výkony i doprovodnou show

Číst článek

Že můžu až do takto pozdního věku s ním skákat, nám dovoluje jenom jeho zdravotní stav, je to hrozně tvrdý kůň a nikdy žádné zdravotní problémy neměl. Takže uvidíme. Určitě je to asi poslední velký závod, ale samozřejmě bych se rád s Centem nějak korektně rozloučil na nějakých slušných závodech a postaral se o něj. Nejspíš jo, nejspíš je to poslední větší závod.

Zahlédl jsem informaci, že vaši kolegové z týmu Kellnerová a Opatrný mají kvalifikované náhradní koně a mohli by je v případě potřeby vyměnit. Znamená to, že pojedete do Japonska s šesti koňmi, nebo se to rozhodne už v Cáchách?
Už se to rozhodne v Cáchách, dokonce už to je většinou všechno rozhodnuté, protože nakonec Aleš Opatrný, ani Anička Kellnerová, co měli kvalifikované dva koně, tak je už do Cách nepřivezli. Takže jediný, kdo sem přivezl rezervního koně, jsem byl já - Quimera M, kterého mám také kvalifikovaného. Takže tenhle komfort už mám jen já, ale pevně si stojím za Cento Lanem. Pokud se v těch posledních třech čtyřech dnech nic nestane – ale musím zaklepat a budu dělat všechno proto, aby se nic nestalo…

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme