Kejval: Z výsledků her nemusíme být zklamaní, principy olympismu byly v Číně dodrženy
Zimní olympijské hry v Pekingu končí. Česká výprava na nich získala jednu zlatou a jednu bronzovou medaili. Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že nebere výsledek českých sportovců jako zklamání, naopak vyzdvihl premiérovou účast hokejistek a curlerů. Organizaci her ve ztížených podmínkách ohodnotil kladně i přes neadekvátní podmínky v takzvaných covidových hotelech.
Jaké byly olympijské hry z českého pohledu? Jste spokojen?
Není to taková medailová žeň jako v Pchjongčchangu, ale už když jsme sem letěli s takovým oslabeným týmem a bez Evy Samkové, věděli jsme, že to taková sláva nebude.
Poslechněte si celý rozhovor s předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem
Když se na to na konci podíváme s těmi čtvrtými, pátými, šestými místy a s celkovým projevem české reprezentace, tak si myslím, že nemusíme být zklamaní. Co bych vyzdvihl, je fakt, že jsme se poprvé historicky kvalifikovali ve dvou sportech – v curlingu a ženském hokeji.
Oba týmy tady zanechaly skvělý dojem. Hrozně se nám líbily hokejistky, nadšené holky amatérky, u kterých z každého pohybu bylo vidět, jak je to tady strašně baví. To bylo nádherné. Pevně doufám, že to nebylo naposledy, ale naopak je to začátek ženského hokeje v Česku.
Dvě medaile z Pekingu jsou nejhorším českým výsledkem za 28 let. Nejúspěšnější byli opět Norové
Číst článek
Curling se představil celému národu a i pro mě bylo překvapení, že to není jen házení kamenů, ale je to obrovsky strategická hra podobná šachům. Doufám, že manželé Paulovi se také stali takovými zakladateli curlingu v Česku.
Na hodnocení sportovních výsledků bude v nadcházejících týdnech dostatek času, přesto bych se zastavil u dvou jmen. Jsou to jména českých medailistek – Ester Ledecká a stálice ve sbírání cenných kovů Martina Sáblíková. Co říct na jejich adresu?
Martina je úkaz. Se sedmi medailemi z olympijských her se zařazuje mezi největší esa v historii českého sportu. Pevně doufám, že to ještě nezabalí a že se třeba na příštích olympijských hrách ještě ukáže. Přece jen jsme tu viděli například německou rychlobruslařku Claudii Pechsteinovou, která bude slavit padesátku.
Co se týče Ester, minulé olympijské hry to bylo velké lyžařské překvapení a byli jsme moc rádi i za tu snowboardovou medaili. Letos už jela jako velká favoritka snowboardových závodů a prokázala, že je o třídu jinde než všechny její soupeřky.
Musím říct, že jak minule měla štěstí, tak letos byla smůla, že další medaili nezískala. V tom nedokončeném sjezdu to vypadalo jednoznačně na medaili a v každém závodě atakovala stupně vítězů.
Národ ze sportovního hlediska zajímal asi hlavně hokej. Mnozí fanoušci budou hodnotit olympijské hry právě podle výkonu hokejistů, vy to ale asi tak mít nebudete…
Pojďme být spravedliví a dnes už říkejme hokejisté a hokejistky. Hokejistky byly za mě super. Ukázaly maximum toho, co mohly. Co jsem mluvil s trenéry, holky už jsou nabuzené na další turnaje, kde chtějí bojovat o medaile.
Kluci porazili v obrovsky vypjatém utkání Rusy, porazili i Švýcary, v tom dalším utkání se to ale bohužel už nepovedlo zopakovat. Tlak, pod kterým hráli, nebyl jednoduchý. Při neúčasti hráčů z NHL se také strašně vyrovnaly týmy.
Štafeta byla propadák, budeme řešit servis i trenéra střelby, říká šéf českého biatlonu po olympiádě
Číst článek
Slováci sem přicházeli jako outsideři a vybojovali bronzové medaile. Mohlo se stát cokoliv, ale nevyšlo nám to. Nemyslím si, že tým byl špatný a že si zaslouží nějaké odsouzení, byť chápu, že fanoušci nemohou být s výsledkem spokojeni.
I během her jste byl součástí komise, která zjišťovala různé nedostatky. Jak jste s organizací her spokojen? Jaké podle vás byly?
Ano, každé ráno jsem chodil na koordinační komisi s předsedou Mezinárodního olympijského výboru Thomasem Bachem a dalšími. Na rozdíl od letních olympijských her, kdy se mohlo cestovat a byli jsme každý den ve spojení s organizátory nejen online, tu dva roky nikdo z Mezinárodního olympijského výboru nebyl. Všechno se řešilo jenom po videokonferencích nebo po telefonu.
Jsem průběžně ve styku s Juanem Antoniem Samaranchem mladším, který je předsedou koordinační komise a měl to za Mezinárodní olympijský výbor na starosti. Ještě když jsem s ním mluvil v listopadu, říkal mi, že je zvědavý, jak tohle všechno dopadne.
Z tohoto pohledu se stal malý zázrak, že ta olympiáda dopadla. Bavil jsem se například i s lidmi ze Swiss Timing, kteří tady zajišťují veškerý výsledkový servis a měření času. Jediné, co potřebují, jsou konektory na správných místech, a když sem přijeli, ty konektory tady byly. Asi těžko bychom hledali jinou zemi, kdy by ty prostředky a možnosti byly takové, aby to dobře dopadlo.
Považujeme Mezinárodní olympijský výbor za spoluviníka genocidy, říká lídr Ujgurů Kanat
Číst článek
Má to ale i spoustu limitů – jsme v bublině, nikdo z nás se do města nepodíval... Je to trochu smutné. Už druhý rok v řadě je olympiáda, kde chybí olympijská atmosféra.
Některé covidové protokoly jsou z mého pohledu až moc přísné. Ale nutno říct, že snad čtyři dny za sebou nebyl ve vesnici žádný výskyt koronaviru, což je při 70 tisících testů za den trochu zázrak. Je vidět, že Číňané vědí, jak se koronaviru vyhnout. Věřím, že olympiáda v Paříži už bude jiná, bez těchto opatření.
Někteří sportovci, novináři a funkcionáři skončili v takzvaných covidových hotelech. Řešilo vedení Mezinárodního olympijského výboru i tohle? Protože zprávy lidí, kteří byli na hotelech, nebyly úplně příznivé, co se týká zacházení, jídla nebo nejasných výsledků testů...
Tuhle věc organizátoři podcenili. Lidé, kteří byli pozitivní, byli podle dopředu známých pravidel vyčleněni, ale podmínky nebyly adekvátní tomu, na co jsme v Evropě zvyklí.
Bylo tam každý den stejné nemocniční jídlo, které v žádném případě sportovcům nemůže stačit, všichni si stěžovali na vytápění, v pokojích bylo až 30 stupňů... Tato spousta stížností byla tím, co jsme z většiny řešili. Organizátoři se vše snažili řešit okamžitě, akorát ne vždy v souladu s tím, jak jsme si představovali. Ale to byl problém převážně na začátku her.
Jak jste vnímal kritiku na to, že se hry konají právě v Číně, tedy ve státě, který má politický systém, se kterým nesouhlasí valná většina světa?
Když se před sedmi lety rozhodlo o pořadateli her, každý z nás si musel být dopředu vědom, že tohle přijde. Pro účastníky a sportovce to určitě není příjemné. Mezinárodní olympijský výbor je ale postavený tak, že je v něm 206 zemí. Každá země má jiné náboženství, její obyvatele jinou barvu pleti, jiný politický systém... A my se musíme dohodnout na nějakých pravidlech.
Ta pravidla jsou především na hřišti, ta všichni dodržují, a zároveň máme pravidla, která jsou obsažena v Olympijské chartě. Ta tady byla podle nás absolutně splněna, funguje tu google, facebook, na konci dne si každý může říkat o systému, co chce...
Pravidla Olympijské charty tu jsou dodržována a to je pro nás nejdůležitější. Jako výbor nejsme organizace, která má za úkol měnit politické systémy ve světě. Máme dobrý pocit z toho, že principy, které provází olympismus, byly na olympijských hrách v Pekingu dodrženy.
