Letos kvůli koronaviru, před 80 lety kvůli válce. Tokio přišlo o olympijské hry už podruhé

Třikrát v historii se vůbec nekonaly Olympijské hry a pokaždé kvůli válce. V roce 1940 je mělo podle původního plánu uspořádat - stejně jako letos - Tokio. Jenže tenkrát si sportovci v Japonsku a nakonec ani jinde ve světě na tradiční sportovní akci nezazávodili.

Tokio Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První olympijské hry po těch posledních předválečných se konaly až v roce 1948 v Londýně. | Zdroj: Reuters

„Japonci v létě 1937 napadli Čínu a vytvořili Mandžuský stát. Potom útočili dál a dál a snažili se okupovat celou Čínu,“ vzpomíná pro Radiožurnál sportovní historik František Kolář, proč Tokio o pořadatelství olympijských her v roce 1940 přišlo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Letos kvůli koronaviru, před 80 lety kvůli válce. Tokio přišlo o olympijské hry už podruhé

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se tehdy rozhodl vyhovět sílícímu tlaku veřejnosti a neopakovat stejnou chybu jako s hrami v Berlíně. Olympiádu tak přesunul do finských Helsinek, protože Finové se svou kandidaturou původně skončili druzí za Japonci.

„Finsko-sovětská válka už skončila a chtěli se nějakým způsobem prezentovat, protože to byl stejně mladý stát, jako bylo Československo,“ říká Kolář.

Pražská kandidatura ale byla jako jedna z prvních tehdy stažena. Dva roky příprav Finů na sportovní svátek ale beztak v tu chvíli přišly vniveč - začala totiž druhá světová válka.

„MOV tehdy konečně udělal nějaké pořádné rozhodnutí a olympijské hry ve stavu, kdy byla část Evropy ve válečném stavu, zrušil,“ říká Kolář. A to na den přesně před 80 lety - 1. května 1940.

Odložené hry v Tokiu by se měly uskutečnit podle původního programu, řeší se i olympijská vesnice

Číst článek

„Finové využili postavená sportoviště na hrách v roce 1952, protože po válce MOV přihlédl k tomu, že Helsinky se na hry už připravovaly a spoustu peněz do výstavby investovaly,“ říká Kolář.

O jeden z vrcholů kariéry tak přišlo mnoho nejen českých sportovců. 

„Jan Brzák vyhrál v roce 1936, potom v roce 1948 a pak v roce 1952 byl druhý. To je dosti dlouhá kariéra a ta válečná léta mu vzala další olympijské medaile. Mohl to být jeden z velikánů olympijské historie,“ zmiňuje sportovní historik rychlostního kanoistu Jan Brzáka, který zrušením olympiády přesně před 80 lety přišel o možnost odvézt si medaili z pěti po sobě jdoucích her.

Jakub Kanta, tat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme