Davidová o tratích v Pekingu: Připomíná mi to Pchjongčchang, na biatlon to není úplně dělané
Na minulé olympiádě byla benjamínkem, teď patří Markéta Davidová mezi největší medailové naděje české výpravy. V Pekingu si i ona zvyká na dosud neznámý biatlonový areál a také tamní počasí. Tři dny před prvním olympijským závodem si také o tom s Markétou Davidovou povídal reportér Radiožurnálu.
Markéto, před sezonou jste se posluchačům Radiožurnálu svěřila s tím, že nemáte ráda zimu. Takže tady to musí pro vás být v teplotách -20 °C pořádný očistec...
Je tady opravdu zima, ale víc to podle mě dělá ten vítr. Kdyby tolik nefoukalo, bylo by to v pohodě, protože ta zima je taková suchá, ale s tím větrem to je mazec.
I teď - po tréninku - máte stále oblepený obličej tejpy. Jakými dalšími způsoby se snažíte s tou zimou prát?
Víc, než vzít si spoustu oblečení, se s tím asi dělat nedá.
Zmínila jste vítr, který je pro biatlonisty nesmírně důležitý a zákeřný. Jak vaše souboje zatím vyznívají?
Dnes mi to přišlo trochu mírnější. Závodíme později a k večeru se to tu trochu uklidňuje. Bude to lepší, ale první dny to tedy dělalo velkou paseku.
Výprava do Číny pro vás byla velkou neznámou. Nikdy jste tady nezávodili, informace byly víceméně jen takové kusé. Jaké jsou vaše první dojmy?
Připomíná mi to trochu Pchjongčchang. Je to takové středisko postavené prakticky na území nikoho. Na biatlon to není úplně dělané, ale tratě jsou připravené dobře.
Tratě vypadají, že jsou bez výrazného stoupání, spíše to jsou menší kopce, ale za to víc těch, jak biatlonisté říkají, velbloudích hrbů. Jak se vám pozdávají?
No, nadšená nejsem. (smích) Přijdou mi hodně rovinaté a v podstatě i lehké, ale uvidíme, možná se pletu. Jak moc lehké to tady bude, ukážou první závody.
Medailové naděje v Pekingu: Ledecká je favoritkou, rychlobruslařky a Davidová mohou překvapit
Číst článek
Předpokládám, že sníh s ledem je vzhledem k teplotám přemrzlý a „tupý“, jak často říkáte, že to na něm na něm neodjíždí. Je to tak?
Docela to jde, mohlo být i hůř. Není to žádná hitparáda, ale není to tak hrozné.
Když se podíváte doleva, jsou tady zbytky Velké čínské zdi. Přes den nejsou vidět, ale když máte ty pozdější tréninky, tak jsou nasvícené. Co říkáte na to, že jste tak blízko takové historické památce?
Je to super. Nikam kromě vesnice vlastně nemůžeme, takže aspoň tady na závodišti něco z Číny vidíme.
Dýchla už na vás olympijská atmosféra?
Zatím moc ne. Závody už jsou sice vlastně za chvíli, ale pořád mi přijde, že máme čas.
Prvním závodem, který vás čeká, bude smíšená štafeta. Jak se těšíte na to, že už to konečně začne? Trénink a čekání je pro vás delší než na jiných závodištích.
Já tedy ještě nevím, jestli jí pojedu, žádná nominace se neudělala, ale předpokládám, že jo. Ale těším na první závod se těším. Uvidíme, jak se tady bude dýchat a jak to půjde.
