Olympijské hry letos definitivně nebudou, kvůli koronaviru se přesunou na příští rok
Poprvé od druhé světové války se v plánovaném termínu neuskuteční olympijské hry. Nejslavnější sportovní akce, kterou mělo letos v létě hostit japonské Tokio, se kvůli světové pandemii koronaviru přesouvá na příští rok. V úterý se na tom dohodl japonský premiér Šinzó Abe se šéfem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomasem Bachem.
„Navrhl jsem odložit hry zhruba o rok a prezident Mezinárodního olympijského výboru Bach s tím jednoznačně souhlasil,“ řekl novinářům japonský premiér Abe. Přeložením her se v úterý bude ještě zabývat výkonná rada MOV během narychlo svolaného konferenčního hovoru.
Ponechat, přesunout nebo zrušit? Čeští sportovci odpovídají v anketě, co si myslí o olympiádě v Tokiu
Číst článek
„Myslím, že jiné řešení asi nebylo,“ řekl Radiožurnálu šéf české olympijské mise Martin Doktor. „Tréninkový cyklus v olympijských sportech je dost často koncipován na čtyřleté období, aby vrchol sportovní formy byl na olympijských hrách. Ale teď je důležité vyřešit celosvětovou situaci kolem nákazy a pak řešit sportovní věci. Nedá se nic dělat, sportovci se s tím srovnají. Musí,“ dodal Doktor.
Organizátory nyní čeká mnoho výzev včetně toho, jak zajistit chod celé akce ještě rok a aby byly k dispozici všechna sportoviště a další dějiště i v náhradním termínu. „Za rok se toho může hodně stát, takže musíme rozmyslet, co udělat. Tohle rozhodnutí přišlo hodně náhle,“ uvedl Mori.
Odložení her kromě mimořádné výzvy z hlediska logistiky bude představovat i větší finanční nároky pro Japonsko, jež do nich investovalo více než 12 miliard dolarů (310 miliard korun). Hlavní ekonom finanční společnosti SMBC Nikko Securities Džuniči Makino už dříve vyčíslil japonské ztráty pro případ odložení na 670 miliard jenů (přes 155 miliard korun). Kacuhiro Mijamoto z univerzity v Kansai došel k částce o 30 miliard jenů nižší.
Poprvé od 2. světové války
„Je to lepší rozhodnutí než olympiádu odkládat o měsíce s tím, že výsledek bude stejně nejistý,“ řekl devětadvacetiletý Krpálek ČTK. Stejně vidí situaci i dvojnásobná vítězka Wimbledonu Kvitová. „V současné situaci je to určitě dobré rozhodnutí. Už se těším to Tokia příští rok,“ doplnila aktuálně světová dvanáctka Kvitová, která v brazilském Riu vybojovala ve dvouhře bronzovou medaili.
Olympijské hry v Tokiu se měly konat od 24. července do 9. srpna. Odloženy budou poprvé za 124 let své existence. Hry se nekonaly ve válečných letech 1916, 1940 a 1944 a v době studené války je v letech 1980 a 1984 ovlivnily bojkoty výprav.
Tokio dokončilo přípravy na velkolepý sportovní svátek v době, kdy se začal koronavirus šířit světem. Organizátoři i představitelé MOV několik měsíců ubezpečovali, že se hry uskuteční v naplánovaném termínu. V minulých dnech ale obě strany i pod tlakem národních olympijských výborů a samotných sportovců připustily, že začínají o odkladu her uvažovat.
Koranavirem se podle aktuálních údajů nakazilo ve 194 zemích světa více než 377 000 lidí, nemoci COVID-19 jich 16 500 podlehlo. Snaha o zastavení šíření viru vedla k velkým cestovním, komerčním a společenským omezením, jež výrazně ovlivnily i přípravu mnoha sportovců.
Přehled olympijských her, které se nekonaly, a těch, jejichž organizaci provázely vážné komplikace
LOH 1908 - Hry se měly konat v Římě, ale ten se kvůli ničivému výbuchu Vesuvu v roce 1906 pořadatelství vzdal. Novým dějištěm byl zvolen Londýn.
LOH 1916 - Hry měl uspořádat Berlín, ale kvůli 1. světové válce se nekonaly.
LOH 1920 - Pořadatelem byla zvolena Budapešť, ale kvůli spojenectví Rakousko-Uherska s Německem v 1. světové válce je Mezinárodní olympijský výbor přesunul do Antverp.
LOH 1936 - Ačkoli řada zemí požadovala přesunutí her z nacistického Německa či jejich bojkot, OH v Berlíně se nakonec uskutečnily, byť v napjaté atmosféře.
ZOH 1940 - Hry mělo uspořádat Sapporo a po vypuknutí čínsko-japonské války Garmisch-Partenkirchen, ale kvůli 2. světové válce se nakonec nekonaly.
LOH 1940 - Hry mělo uspořádat Tokio a po vypuknutí čínsko-japonské války Helsinky, ale kvůli 2. světové válce se nakonec nekonaly.
ZOH 1944 - Kvůli 2. světové válce se hry, jež měla hostit Cortina d'Ampezzo, nekonaly.
LOH 1944 - Kvůli 2. světové válce se hry, jež měl hostit Londýn, nekonaly.
LOH 1972 - Po útoku palestinských teroristů, kteří během OH v Mnichově zastřelili 11 členů izraelské výpravy, se MOV po jednodenním přerušení rozhodl v hrách pokračovat.
ZOH 1976 - Pořadatelem byl původně zvolen Denver, tamní obyvatelé ale v referendu rozhodli, že hry nechtějí. MOV jako náhradní řešení zvolil Innsbruck, který hostil ZOH již v roce 1964.
LOH 1976 - Na protest proti zájezdu novozélandských ragbistů do rasově segregované Jihoafrické republiky bojkotovalo hry v Montrealu téměř 30 afrických zemí.
LOH 1980 - Na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu bojkotovalo hry v Moskvě více než 60 převážně západních zemí v čele s USA.
LOH 1984 - Kvůli údajným obavám o bezpečnost sportovců a znečištění životního prostředí se her v Los Angeles nezúčastnila většina socialistických zemí včetně Československa. Skutečným důvodem byla odveta Sovětského svazu za bojkot OH 1980 v Moskvě.
LOH 2020 - Kvůli pandemii koronaviru se hry v Tokiu uskuteční až příští rok. Dohodli se na tom japonský premiér Šinzó Abe se šéfem MOV Thomasem Bachem.
