S aklimatizací pomůžou českým sportovcům na olympiádě i odborníci z Národní ústavu duševního zdraví

Někteří čeští sportovci už vyrazili do Jižní Koreje, kde v pátek začnou zimní olympijské hry. V Pchjongčchangu se budou muset vyrovnat s osmihodinovým časovým posunem, a aby aklimatizaci zvládli co nejlépe, pomáhali jim během roku vědci z Národního ústavu duševního zdraví.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eva Samková | Foto: Herbert Slavík
Přehrát

00:00 / 00:00

Aklimatizaci českých sportovců v Jižní Koreji pomáhají i odborníci z Národního ústavu duševního zdraví, se kterými mluvil reportér Radiožurnálu Jakub Marek

„Měli jsme oranžové brýle, abychom omezili určité záření, které není dobré. Takže jsme měli brýle s čepicí. Přijdeme do banky, abychom si vyměnili peníze a ona na nás, ať si sundáme brýle a čepici my, že ty brýle musíme mít. Tak se ptala, proč je musíme mít a my, že to máme jako takový výzkum. My jsme prostě vypadali jak nějaká partička lupičů,“ vyprávěla snowboardcrossařka Eva Samková v dokumentu Radiožurnálu Olympijský rok.

Samková popisuje, jak s dalšími závodníky, Janem Kubičíkem a Vendulou Hopjákovou zkoumali na Novém Zélandu pomocí vědeckých pomůcek svůj biorytmus.

Kromě brýlí které mají omezit tzv. modré světlo, to vyzařují například monitory, měli sportovci ještě oscilometry měřící pohyb, hlavně ve spánku a čipy měřící teplotu. Z těchto hodnot se pak dá sestavit aklimatizační program.

Olympijský rok: Eva Samková přerušila kvůli olympiádě školu, plánuje kariéru trenérky

Číst článek

„Celý proces aklimatizace se dá velice dobře naplánovat. Sportovci před tím musí projít procedurou, kdy se zjišťuje přesný rytmus spánku a podle rytmu spánku se pak nastavuje celý ten proces aklimatizace, kdy na hodiny mají určeno, co mají dělat,“ přibližuje šéf týmu pro Pchjongčchang Martin Doktor.

Výsledky zpracovává a celodenní program sportovců pak nastavuje Národní ústav duševního zdraví

„V Jižní Koreji, když začíná ráno a lidé vstávají a jdou na snídani, tak člověk, který tam přijede z našeho časového pásma, se v podstatě ukládá ke spánku. Jeho organismus se ukládá ke spánku,“ povídá Zdeňka Bendová, která se v Národním ústavu duševního zdraví zabývá i spánkologií.

„To znamená, že se mu snižuje tělesná teplota, zvyšuje se mu spánkový hormon melatonin. Má velmi nízký kortizol, což je hormon, který způsobuje naší aktivitu organismu. Náš organismus se ukládá ke spánku a my musíme vlastně násilím ho přimět k nějaké aktivitě, což je pro organismus velká zátěž,“ vysvětluje Bendová.

Čeští olympionici dostávají olympijskou kolekci do Pchjongčchangu, najdu v ní i síťovku a polštář

Číst článek

K rychlé a úspěšné aklimatizaci je ale třeba upravit i jiné běžné návyky

„Člověk, kdy vletí do časového pásma, které je třeba osm hodin předběhnuté, tak ti lidé mají okamžitě tendenci přistoupit na příjem potravy, tak jak je to diktováno tím novým časovým pásmem, což není úplně dobře,“ popisuje hlavní chybu Bendová.

„Měli by aspoň tři dny držet svůj vlastní vnitřní čas a pozvolna, vždycky každý den o hodinu, dvě, tři přizpůsobovat svůj vnitřní čas tomu vnějšímu i co se týká přijmu potravy,“ dodává Bendová

Takže pokud český olympionik dorazí do Jižní Koreje, neměl by jít na snídani kolem osmé hodiny, ale třeba až kolem jedenácté. Právě správná aklimatizace pak může být jedním z důležitých faktorů, který rozhodne o tom, jestli si sportovec odveze z Pchjongčchangu životní výsledek nebo velké zklamání.

Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme