Zlatá jízda Ester Ledecké? Byl jsem málo nadšený, přiznává komentátor Petr Vichnar

Legenda se loučí. Po neuvěřitelných 16 olympiádách, během nichž se nesmazatelně zapsal mezi největší jména sportovního komentování, Petr Vichnar končí. „Letošní zimní olympiáda byla moje poslední. A byla velmi těžká, proto jsem se rozhodl předat to mladším,“ potvrzuje pro Radiožurnál v rozhovoru s Janem Pokorným.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odkomentovaného toho už má spoustu. Přesto se v poslední době nejvíc mluví o jeho výkonu během nezapomenutelného zlatého super G Ester Ledecké. A ne v dobrém. „Nebylo mi to jedno, člověk je rád, když je jeho práce hodnocená kladně,“ přiznává, že negativní reakce nenesl úplně s klidným srdcem.

Jak dodává, šlo prý o shodu několika okolností. „Překvapily mě dvě ženy: Ester Ledecká, která zajela neuvěřitelnou jízdu, a Lucie Pešánová Hrstková, která jako bývalá špičková závodnice komentovala spoustu chyb – které jsou ovšem v superobřím slalomu běžné,“ popisuje Petr Vichnar. „Než jsem stačil Lucii posunky naznačit, že bychom se měli také trochu radovat, protože přece jen tam byla zelená čísla v mezičasech, byla Ester v cíli.“ 

Zlatý den Ester Ledecké. Všechny články o senzačním českém úspěchu na jednom místě

Číst článek

„Byl to nešťastný moment, byli jsme během Esteřiny jízdy zkrátka málo nadšení,“ dodává. V sekundách, které po zlatém super G následovaly, se to ale rychle změnilo. „Lucie si jako sjezdařka uvědomila, že tu máme něco naprosto mimořádného. Že Rakušané, Švýcaři i Francouzi mají úplně jiné možnosti než my – a najednou jim to nějaká snowboardistka na vypůjčených lyžích takhle natře.“ 

Masivní reakce na ne zcela povedený komentář ale Petra Vichnara skutečně překvapila. „Místo toho, aby se tento národ radoval, možná spíše hledá chyby,“ uvažuje. „A všem divákům se člověk nikdy nezavděčí.“ 

Nagano. Navždy 

Za komentátorským pultíkem strávil stovky a stovky hodin. A na který sportovní okamžik vzpomíná nejraději? Odpověď je jasná. „Na Nagano,“ neváhá Petr Vichnar. „Byl to silný zážitek, mimo všechny kategorie.“ 

Připomíná ale i další výjimečný moment. „Dva roky předtím bylo mistrovství světa ve Vídni, šlo o první velké vítězství českého hokeje. Navíc s českou kulisou. Vídeňský stadion, to byl chrám!“ 

Alžběta Švarcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme