Olympijský deník Roberta Mikoláše: Jízda na San Lun Čche

Olympijský Peking se oblékl nejen do supermoderního hávu, nový kabát dostaly i mnohé památky včetně té nejznámější, Zakázaného města. Zahraniční turisté tak krom sportovních zážitků mohou nasát i atmosféru staveb pocházejících z doby Říše středu. Robert Mikoláš vás ve svém olympijském deníku zavede do jedné ze starých částí Pekingu, kterou je nejlépe obdivovat za jízdy, a ne ledajaké.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jízda na San Lun Čche | Foto: Robert Mikoláš

Vítá mne pan Jin Čcheng Čchuan a já nasedám na San Lun Čche, což je vlastně modernizovaná verze rikši, respektive sedačka s přístřeškem upevněná na jízdní kolo.

Naše cesta začíná v části metropole zvané Š'-čcha-chaj, severozápadněně od Zakázaného města, kterou ohraničují tři jezera.

Je tu rušno, proto musí můj řidič často zvonit. Navíc zdejší uličky jsou velmi úzké a prakticky neustále se jimi proplétají turisté, domácí i zahraniční. Právě zahýbáme do chu-tchungu Čchien-ťing, tedy čtvrti starodávných přízemních stavení oddělených od sebe vysokou zdí.

Mne ovšem nyní zajímá původ vozítka, ve kterém se mezi chu-tchungy pohybuji. "Řídíme San Lun Čche, tedy bicykl se třemi koly. V minulosti ho musel táhnou člověk, teď stačí šlapat do pedálů," dozvídám se.

Půlhodinová jízda po přesně vymezené trase stojí v přepočtu 90 korun. A cizinec se tu nemá čeho bát, vláda totiž má svým způsobem i vaší cestu pod kontrolou, i když zrovna poblíž nevidíte žádného strážníka. "Musíme splnit všechna daná kritéria, v provozu může také být maximálně 300 těchto vozítek a všechna mají poznávací značku," vysvětluje Jin Čcheng Čchuan.

A ani vydělat si na živobytí není pro muže za řídítky nic jednoduchého. "Vše, co dostaneme, jde do městské pokladny. Úřady jízdné jasně stanovují a my nesmíme ani vzít cokoli navíc, respektive nemůžeme si sami o nic říct. Za měsíc si tak vydělám v přepočtu 2.700 korun a je to i včetně pojištění," dodává pan Jin.

To už se blížíme k Bubnové věži, kde před pár dny byl zabit příbuzný amerického volejbalového trenéra. Pan Jin Čcheng Čchuan říká, že to musel být šílenec, Číňané prý na cizince neútočí.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme