Olympijský deník Roberta Mikoláše: Na prvním zápase
V Číně začal první olympijský turnaj. Úvodní zápasy odehrály fotbalistky a v městě Tchien-ťin se představily také domácí hráčky. Ochozy ale překvapivě obsazeny nebyly, a to ani na zápas Číny se Švédskem. Zpravodaj Robert Mikoláš se vydal právě na stadion v Tchien-ťinu. Jaká tam panovala atmosféra a jak vůbec čínští pořadatelé zajišťují bezpečnost sportovišť, o tom vám poví ve svém Olympijském deníku.
Do začátku prvního olympijského utkání zbývá asi hodina. Dávám si čaj v malé, poloprázdné čajovně nedaleko stadionu. "Jsem šťastná, že se olympiáda koná i u nás v Tchien-ťinu, vše se tu změnilo k lepšímu. Domy jsou opravené, máme nové nádraží, nábřeží u řeky, kam teď chodíme s přítelem. Líbí se mi tady," říká Š-miao-miao, která mi dolévá další šálek.
V čajovně je klid, do ticha jemně zní tradiční čínská hudba a zvuk cikád. Stačí ale vyjí ven na ulici a rázem se ocitnete v jiném světě.
Desetitisíce obyvatel už míří na stadion, zvaný ,Perla'. "Chceme vlastně jen získat olympijskou zkušenost, jakou mají hry atmosféru. A samozřejmě podpořit čínské fotbalistky," odpovídá se Čang, která má lístky na oba dnešní zápasy.
Přes policejní kontrolu přechází i osmiletá Li, na sobě džínový komplet, s kšiltovkou na hlavě, růžovými brýlemi a v rukou čínskou a olympijskou vlaječku. Říká mi: "Kopaná se mi líbí - a vůbec mám ráda sport."
Čínské vlajky a symboly jsou všudypřítomné. "Prodávám nálepky, ale jen čínské. Kdo chce podpořit Čínu, nalepí si je na tvář," vysvětluje mi muž, stojící vedle maličkého stánku.
Než se všichni dostali na stadion, museli projít dvěma kontrolami. U první policisté prohlížejí batohy a vyhazují všechny lahve s nápoji .Při druhé se prochází bezpečnostním ránem. Najednou zařízení nekompromisně pípá a jeden mladík vytahuje poslední mince, které zapomněl v kapsách. Pak teprve může jít.
Do problému se ale můžete dostat, když máte kardiostimulátor. Policisté neví co s tím, ptají se navzájem, volají své nadřízené, ti zase někam dál. Nakonec pouští muže okolo
Zcela zabezpečené to ale Číňané nemají. Můj známý z Pekingu se dostal, aniž by měl správnou akreditaci. I mě pustili dokonce až na plochu stadionu. Nakonec mě ale přece jen jeden ze komisařů vykazuje na vyhrazená místa na tribuně.
Diváci v ochozech, i když poloprázdných, jsou nadšení z každého útoku a bouřlivě zajásají, když padne gól. Fanoušky tu mají obě družstva, která hrají zahajovací utkání - Kanada a Argentina.
Zápas ale neskončil rozdílem 4:0, jak si přály Kanaďanky Christin a Stefanie, které jsem na stadionu potkal. Reprezentantky javorového listu vyhrály jen 2:1.
