Malé okénko, úzké chodby a obrovský zážitek. Beachvolejbalisté v Rotterdamu bydlí na zaoceánské lodi
Ztratit se v hotelu není české pro beachvolejbalisty na mistrovství Evropy nic neobvyklého. Bydlí totiž na lodi v labyrintu uliček mezi kajutami.
„Naštěstí jsme viděli něco na fotkách, takže jsme nešli úplně do neznáma, ale 15 minut jsme strávili jen hledáním kajuty. Byl to trochu šok, ale hrozně se nám to líbí,“ směje se pro Radiožurnál český beachvolejbalista Ondřej Perušič v jídelně SS Rotterdam.
Setkání semifinalistů. Hermannové s Nausch Slukovou fandila celá mládežnická reprezentace
Číst článek
„Ubytovali jsme se a hned jsme šli tu loď prozkoumat. Dostali jsme se asi i do míst, kam jsme se dostat neměli,“ Jan Dumek.
Prozkoumat celou loď není tak jednoduché. 286 metrů dlouhý, 29 metrů široký a 61 metrů vysoký kolos v sobě ukrývá deset podlaží, která spojují tři schodiště.
Na každém patře je spleť klikatých chodeb, která zpřístupňuje kajuty celkem pro 1500 návštěvníků.
„Tady přesně jsem se ztratil, když jsme šli z první snídaně,“ vypráví se Václav Berčík ve změti chodeb. Pokud byste se chtěli na lodi ubytovat, nesmíte trpět klaustrofobií. V kajutách je jen malé kulaté okénko o průměru zhruba 25 centimetrů, v některých není žádné.
Chodby jsou široké necelý metr a na jejich strop dosáhne i průměrně vzrostlý člověk. Natož volejbalisté, David Schweiner se hlavou téměř dotýká stropu. „Je to na mě hezky stavěné, jiní tu budou mít větší problém,“ vtipkuje volejbalista.
Rovné postele, nahnuté podlahy
Nocležníci si musí dát pozor ještě na jeden chyták. Postele jsou sice vyklínované do roviny, ale podlahy kajut jsou šikmo podle toho, kde jsou na lodi umístěny. Ubytovaný se tak může skoro samovolně rozběhnout.
O případné zranění by se Ondřeji Perušičovi posádka velmi rychle postarala. Ošetřovna samozřejmě na lodi je, svého času tady byla dokonce i malá nemocnice. To když v roce 1959 poprvé SS Rotterdam vyplul do Ameriky.
Vody oceánu brázdil kolos až do roku 2000 a pasažéři měli k dispozici kromě bazénu i taneční parket a 14 restaurací a barů. Ty jsou v provozu i nyní, když už ale největší zaoceánská loď vyrobená v Nizozemsku funguje jako hotel.
„Je to zážitek. Skvěle to dokresluje atmosféru turnaje, v každém městě je něčím jiná. I spousta fanoušků si sem zajde na jídlo a doufám, že tu organizátoři zase někdy něco uspořádají,“ přeje si Václav Berčík.
