Petr Částka je světovou raritou. Při nehodě přišel o nohy, přesto lyžuje vestoje
Petr Částka je naprosto unikátní případ. Při nezaviněné dopravní nehodě přišel o obě nohy, jednu má amputovanou nad kolenem. I s tímto handicapem se naučil lyžovat. Takových lidí je na světě jen několik, v Evropě je dokonce jediný. Je totiž velmi složité pro ně sestrojit správné protézy. Navíc je mimořádně obtížné udržet rovnováhu a překonat psychický blok, který s tím souvisí. Dneska je Petr Částka schopen odjet lyžovat do hor sám.
Jarní slunce roztápí sníh na sjezdovce Klondike v Peci pod Sněžkou a to nejsou ideální podmínky pro žádného lyžaře, pro Petra Částku už vůbec ne. Kvůli stabilitě v zatáčkách a tvrdosti lyží mu vyhovuje spíše lehký prašan. I tak se ale pouští ze svahu a nikdo z kolegů už mu nevěnuje pozornost. Jezdí si, jak chce. Teď právě potřebuje vyměnit šroub na pravé protéze, to je ta, která je fixovaná na pahýl stehenního svalu. „Cítím, že se to trochu viklá, jezdit s tím můžu, ale šroubek musel někde vypadnout,“ říká Částka a domlouvá se, kdo sežene šroubovák. „Jinak jezdím celý den. Bez problémů, ani mě nic nebolí.“
Začátky ale byly krušné. Pět let trvalo, než se podařilo trenérovi Janu Hrušovi z Fakulty tělovýchovy a sportu Univerzity Karlovy naučit všechno, co je potřeba. Hruša vrací ke sportu lidi s různým hendikepem a na fakultě založil i specializovaný obor. „Když má někdo jednu končetinu, tak naučit lyžovat, to je vlastně malina. Bez obou nohou to není dvakrát těžší, ale nejméně desetkrát.“
Slabozrakost a bez sleziny. I s takovými možnostmi se dá aktivně sportovat, dokazuje handicapovaný sportovec
Číst článek
Klíčová je spolupráce s protetiky. Protézy na míru sestrojují odborníci z firmy Ottobock, která sídlí ve Zruči u Plzně. Vedoucí protetik Vladan Princ vymyslel s kolegy řadu drobných zlepšováků, aby protéza dobře držela a nepoškozovala citlivé pahýly po amputaci.
„Hlavní je vytvořit lůžko na zbytek končetiny, ale je za tím asi sedm let zkoušení. My jsme to posunuli dál v té spolupráci s fakultou. To není ve světě vůbec běžné, v tom jsme asi jedineční. Máme asi největší počet stojících lyžařů na světě.“
Lyžování vestoje
Petr Částka je s dvěma amputovanými nohami výjimkou. V polovině března odjel s instruktory a protetiky na Mezinárodní kongres učitelů lyžování do Pamporova v bulharských horách, kde předváděli výsledky své práce. Jako beznohý lyžař byl raritou.
„Už jsme to chtěl několikrát vzdát, trvalo to dlouho. Na druhou stranu nechci lyžovat vsedě na monoski. To vám každý musí něco podat, je to otrava. Chci lyžovat ve stoje stejně, jako chodím. Tak jsem se rozhodl už v nemocnici.“
Život naplno
Částka kromě lyžování hraje ping pong a plave. Mezitím řídí půjčovnu aut a s bratrem provozuje restauraci na pražské Ladronce. Nedávno si udělal řidičák skupiny C. Jede naplno.
„Já jsem ten úraz přešel, jako když vylejete kýbl. Už na JIPce jsem hledal na internetu protézy. Doktoři z toho byli šokovaní. Ono vám stejně nic jiného nezbyde. To jako když vás vyhodí z práce, musíte si najít novou,“ říká Petr Částka ve své kanceláři nedaleko pražské Ruzyně.
Nikdy neměl chodit, teď běhá maratony. Lukáš Petrusek dokazuje, že hendikep není překážkou
Číst článek
Do práce přijel autem, jen vyjít do patra je trochu problém. „Jednou se mi stalo, že mi doma mezi výtahem a dveřmi do bytu zhaslo světlo. Okamžitě jsem se skácel na zem. Bez světla nevidím a neudržím rovnováhu.“
Jan Hruša společně s učiteli a studenty na přelomu roku založil spolek Česká škola lyžování amputovaných. Jeho členy jsou i protetici a ve správní radě sedí Petr Částka. Předsedou správní rady je student posledního ročníku Filip Hruša, který se svým otcem trénuje hendikepované už řadu let. „Cílem spolku je přinést amputovaným takový zážitek z lyžování, jako máme my.“
Speciální lyžařské protézy stojí zhruba 600 tisíc korun a zdravotní pojišťovna je neproplácí s tím, že hradí pouze protézy na běžnou chůzi. Ty lyžařské získal Petr Částka díky sponzorům a vstřícnosti protetiků. „Minule jsem odjel na hory jen s přítelkyní. Prostě paráda.“
