Děti s českými vlaječkami, ryba s rýží a slaná voda. Čeští kanoisté testují areál pro olympiádu 2020

Normálně by trénovali v Americe nebo Čechách, teď ale využili příležitosti a připravují se mnohem východněji. Tam, kde se říká, že vychází slunce. Čeští rychlostní kanoisté v Japonsku zkouší areál, ve kterém by se mohli za necelé tři roky aklimatizovat před olympijskými hrami v Tokiu. Jedí místní speciality, zvykají si na časový posun i na slanou vodu, ve které pádlují.

Tokio Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Martin Fuksa | Foto: ASC Dukla Ivana Roháčková

„Je to parádní, vůbec jsem nečekal, že tady bude takový teplo, takže jsem si ani moc krátkých triček a kraťas nevzal. Nepoužívám tady nic jiného, takže chodím, dá se říci, pořád v tom samém a peru si to,“ říká česká olympijská naděje kanoista Martin Fuksa.

Zrovna počasí bude v červenci 2020 téměř jistě jiné, ale další důležité věci čeští reprezentanti včetně dvojnásobného mistra světa Martina Fuksy můžou omrknout, otestovat, zjistit. Třeba jak dlouho si budou zvykat na časový posun.

Obojživelníci ve slalomu i sjezdu. V lyžování samozřejmost, v kanoistice rarita

Číst článek

„Pro mě je ta časová aklimatizace hodně náročná, tady je plus osm hodin oproti České republice, je to směrem na východ a to je pro mě vždycky obtížnější. Trvalo mi zhruba sedm až deset dní, než jsem se přehodil na místní časový režim,“ říká dvojnásobný medailista z olympijský her se čtyřkajakem Jan Štěrba.

Martin Fuksovi to na rozdíl do dvojnásobného olympijského medailisty se čtyřkajakem šlo hne. Zkušenosti se stravou na jihu ostrova Šikoku mají ale oba podobné.

„Já osobně jsem se na japonskou asijskou kuchyni těšil, mám jí rád a místní v tom vůbec nezklamali,“ usmívá se Štěrba.

„Jsou hodně rýžoví a já mám rýži hrozně rád, takže já jsem naprosto spokojený. Také tu hodně jedí ryby a mořské plody, což zase tolik nemusím, ale nevadí mi to, protože tu umí parádně upravit,“ libuje si Fuksa.

Rodina Fuksů usedla do jedné lodi. Aby mě neodvezla rychlá, smál se nejstarší Josef

Číst článek

Kromě dostatečného spánku a kvalitního jídla potřebují rychlostní kanoisté v závěrečné přípravě na významné závody samozřejmě i dobré tréninkové podmínky. Ty v prefektuře Kóči české reprezentanty taky těší, i když jsou pro ně nezvyklé. Tak jako to bude při hrách v Tokiu, tak i tady pádlují nikoliv ve sladké, ale ve slané vodě.

„Záběr v ní je obtížnější, ale na to se samozřejmě dá zvyknout a přizpůsobit se. Ten druhý rozdíl je to, že slaná voda tzv. hůř odmašťuje, to znamená, že v bodě úchopu pádla může docházet k tomu, že ve slané vodě to pádlo trochu víc klouže, ale na to se dá také připravit použitím nějakých odmašťovacích prostředků a neměl by to být problém,“ popisuje podmínky Štěrba.

Při soustředění v rámci projektu na přípravu elitních sportovců si zvykají i na Japonce. „Vypadají hrozně pozitivně naladění. Pořád se vám klaní a usmívají se. Když něco potřebujete, hned se vám snaží pomoct. Ochota v těch lidech je fakt skvělá," těší Martina Fuksu.

„Když jsme přijeli z letiště, vítal nás zástup nejen funkcionářů, ale i dvě třídy dětí a mávaly o sto šest. Bylo to docela veselé," přidává se Štěrba. 

Snad budou české vlaječky v kurzu v Japonsku i na olympiádě v roce 2020 - třeba i díky současné asijské výpravě rychlostních kanoistů.

Jan Suchan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme