„Strečink je protažení svalu nebo svalových skupin. Je považován za preventivní ochranu před poraněním, odstranění svalových disbalancí nebo udržení správného rozsahu v jednotlivých kloubech,“ říká Pavel Provázek, kondiční a výživový poradce některých českých olympioniků v čele s judistou Lukášem Krpálkem.

Strečink je ideálním prostředkem pro aktivaci a prokrvení svalu a příprava pro svalovou práci. Ale taky jako relaxace a uvolnění po ukončení tréninku. Strečinku před cvičením musí předcházet dynamické zahřátí v postupném kroužení hlavy, ramen, paží, trupu a dolních končetin. Pak už se můžeme věnovat samotnému strečinku.

„Klasický strečink provádíme pozvolným protahováním zkrácené svalové skupiny do mírného tahu. Vydržet dvacet až třicet sekund a pak přichází uvolnění a relax na tři sekundy a opět na dvacet až třicet sekund protažení. Celé to opakujeme třikrát,“ popisuje Provázek.

Pro příklad si zkuste cvik na protažení kývače hlavy. Pohodlně se usaďte, záda držte rovně. Pravou ruku opřete o zadní část hlavy v oblasti temene. Lehkým tlakem táhněte hlavu do ohnutí k pravému rameni. Bradu se snažte přiblížit k pravému rameni, jak jen to je možné. Ne přes bolest. Stejným způsobem proveďte cvik na druhou stranu. Pak se zaměřte na další svaly a svalové skupiny

„Nejčastější zkrácené svalové skupiny, kterým bychom měli věnovat dostatečnou pozornost, jsou kývač hlavy, horní fixátory lopatky, spodní vlákna prsního svalu, flexory kolenního kloubu a lýtkový sval,“ vypočítává Pavel Provázek.

Podrobné popisy cviků pro strečink najdete na internetu, třeba na videu Českého olympijského výboru se skifařkou Miroslavou Topinkovou Knapkovou.