Sledování e-sportu přináší více dopaminu než koukat na fotbal, popisuje ředitel profesionálního klubu

Fanoušci zaplňují haly a vášnivě sledují hru. Hráči se u toho ale nehýbou – sedí se sluchátky na uších před počítači. Soutěžní hraní počítačových her získává tisíce fanoušků i nové profesionální sportovce. „Je to takový koncert, na jevišti předvádíme lidem svůj um,“ popisuje Pavel Klaban, ředitel klubu Entropiq. Jak k jeho profesionálnímu hraní přistupovala jeho maminka a babička? A dá se e-sportem uživit?

Host Lucie Výborné Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve středu jsem se dívala, co se děje ve vašem sportu a jak to vlastně vypadá, abych pochopila, jestli se chci na něco takového dívat. A viděla jsem v některých případech obří haly plné fanoušků. Co velkého jste vy v e-sportu zažil?
Měl jsem příležitost nakouknout do tohoto profesionálního pole hraní i jako hráč. Můj největší zážitek je z akce v Londýně, kdy jsem se s jedním týmem kvalifikoval až do finále jedné soutěže ve hře League of Legends, to je moje srdcová záležitost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Když postava ve hře porazí přesilu, je to jako když Lionel Messi udělá kličku čtyřem obráncům, líčí Pavel Klaban. Poslechněte si rozhovor

A dostali jsme se do arény Wembley, ne přímo do toho obrovského fotbalového stadionu, ale i tak tam bylo čtyři až pět tisíc lidí. Hala byla naplněná k prasknutí a byla tam skutečně cítit vášeň lidí, kteří se upřímně přišli bavit a že skutečně tu hru hltají. I když máme na pódiu protihluková sluchátka, i tak jsem cítil, jak lidé vlastně pumpují energií a sledují každý klik myši.

Jak se u toho cítí ten gamer, hráč? Jste uprostřed na nějakém jevišti, máte počítače, herní konzole, sluchátka na uších, takže asi moc neslyšíte řvaní okolo, a hrajete. A okolo vás jsou čtyři tisíce lidí, kteří vás nějakým způsobem tlačí. Jak dlouho se hraje a jak se v takovou chvíli dokážete soustředit?
Je to takový koncert. My jsme hráči, kteří jsou na jevišti. Performujeme pro ostatní lidi, kteří přišli sledovat náš um.

A pak je tam nějaký komentátor. Jak se takový sport komentuje?
Velice vášnivě. Řekl bych, že je to komentování ještě více emoční než v tradičním sportu.

Tam se toho taky víc děje. Je to tak?
Ano. To je to, co v e-sportech hledám. Přináší mi zajímavé momenty v mnohem rychlejší frekvenci, než kterou nacházím třeba ve fotbale, i když ho miluji.

Například devadesátiminutový fotbalový zápas má přibližně 10 zajímavých okamžiků. A v těchto hrách je jich během třiceti minut třeba 10, 15, 20 v obrovské frekvenci. A to si myslím je to, co lidi baví. Takový rychlejší přísun dopaminu nebo lepším termínem – zábavy.

Jak moderátor dostane diváky do varu?
Hodně tomu určitě pomáhá hra samotná. Kouzlo těch her je v tom, že jsou velice snadno pochopitelné. Můžu položit příklad z vlastní rodiny – když jsem vzal mámu na tyto eventy, i když ty hry nikdy nehrála ani neviděla, dokázala hned pochopit, že toto jsou panáčci, co se snaží porazit tyto panáčky, a tamto mají zničit.

Takže jednoduchost her pomáhá moderátorům navodit atmosféru, která společně vytváří tu jiskru. Moderátor už je skutečně potom jen takový převozník emocí v lepším verbálním projevu.

Takže když vezmu nejslavnější hru, což je Counter Strike, střílečka. Tam máme teroristy, kteří se snaží někam umístit bombu, a pak máme „good guys“, ty dobré postavy, kteří se to celé snaží zachránit. A moderátor komentuje bondovku...
Víceméně ano. Ať je to jakákoliv hra, jsou tam rozdílné mapy, na kterých se hraje, aby to vždycky bylo něčím zvláštní. A samozřejmě ti nejlepší z nejlepších tam vidí různé strategické záležitosti, co normální fanoušek nevidí. Ale v principu tam jde pět proti dalším pěti, jeden se snaží demoliční zařízení položit, druhý zneškodnit.

V principu je to jednoduché. No a když přijdou situace, kde se dostane hráč do oslabení třeba jeden proti třem, najednou udělá obrovský „play“ a všechny tři porazí sám, je to jako když Lionel Messi udělá kličku čtyřem obráncům. A přesně tak to lidé vnímají.

Jaký je průměrný věk profesionálních hráčů? Jak probíhá jejich trénink? Proč mají trenéry, nutriční poradce a kdo jim hlídá spánek? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.

Lucie Výborná, agf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme