Americkou stáj Haas reprezentovali Češi ve virtuální formuli. Prošli sítem 66 tisíc lidí
Zatímco ve formuli 1 se český pilot v nejbližší době zřejmě jen tak neobjeví, v nedávno skončeném oficiálním virtuálním mistrovství světa královské kategorie měla Česká republika hned dvojnásobné zastoupení. Za americkou stáj Haas jezdili Martin Štefanko s Michalem Šmídlem a v konečném pořadí obsadili sedmnáctou respektive dvacátou příčku.
Oba se do šampionátu dostali z kvalifikace, které se účastnilo zhruba 66 tisíc lidí. Čtyřicet z nich prošlo do závěrečného draftu, jenž se konal v rámci Velké ceny Británie v Silverstonu.
„Jely se čtyři kvalifikační soutěže na čtyřech tratích, kdy jste se objevili třeba ve 48. kole v red bullu Daniela Ricciarda a závod proti počítačem ovládaným soupeřům jste museli dokončit co nejrychleji a další body se počítaly třeba i za čistotu jízdy,“ řekl třiadvacetiletý Šmídl.
Příjmy z elektronických sportů rostou. Hraní fotbalu na počítači by se mohlo dostat na olympiádu
Číst článek
„Nejlepších deset jezdců pak proti sobě jelo závod a top trojka se dostala na draft, kde si týmy vybíraly piloty na základě toho, jak se jim dařilo na simulátoru, na motokárách nebo fyzických testech. V Silverstonu jsme byli asi týden a měli jsme i lístky na reálnou formuli,“ přidal.
„Je to fajn úspěch, ale já už jel v konkurenci asi 150 tisíc lidí, když jsem se účastnil GT Academy,“ připomněl Šmídl rok 2014, kdy se díky úspěchům ve hře Gran Turismo ucházel o místo v reálné závodní sérii GT3. „Dostal jsem se do evropského finále v Silverstonu. Vyzkoušel jsem si, že kdyby na to byly finance, tak bych na závodění rychlost měl. Ale beru to tak, jak to je,“ prohlásil.
Oba české hráče si pro šampionát virtuální formule vybral americký tým Haas. „Byli jsme se podívat v jejich továrně, to bylo skvělé. Ale jinak spolupráce nebyla taková jako třeba u Mercedesu nebo dalších stájí, které mají vlastní simulátory a se esportovními týmy spolupracují dlouhodobě,“ uvedl Štefanko.
Haasu poté Štefanko se Šmídlem vyjeli předposlední osmé místo v Poháru konstruktérů. „Celkem bylo deset závodů, rozdělených do tří eventů v Londýně. Na dvou se jely tři a na posledním čtyři závody,“ uvedl dvacetiletý Štefanko.
„S Martinem jsme oba piloti na světové úrovni, ale tady jsme se hodně naučili. Na začátku jsme používali nastavení auta z time trialu, což je mód ve hře. Mysleli jsme, že s tím uděláme díru světa, ale bylo to úplně jinak. Až na konci jsme ukázali, čeho jsme schopní,“ připomněl Šmídl poslední čtyři závody, v nichž on i Štefanko obsadili jednou sedmé místo.
Závodění ve hře F1 2017 probíhalo podle stejných pravidel jako ve skutečné formuli. „Jako v reálu musíte nasadit dvě rozdílné směsi pneumatik. Kvalifikace se jede na nejměkčí a v závodě pak nasadíte gumy podle toho, kde startujete,“ řekl Šmídl.
Fotbalová Sparta jde s dobou, založila vlastní profesionální esport tým
Číst článek
Výrazným rozdílem oproti reálné formuli je však délka závodů. „Jezdí se třeba poloviční počet kol, nebo jen na čtrnáct kol. Takže když se dostanete do problémů a musíte třeba s rozbitým křídlem do boxů, tak to nemá smysl. Je lepší zůstat na trati až do plánované zastávky,“ uvedl Štefanko.
Čeští piloti stáji Haas díky osmému místu v Poháru konstruktérů zajistili odměnu pět tisíc dolarů z celkové dotace 200 tisíc. Podíl z výhry si odnesli i Štefanko se Šmídlem, oproti jiným esportům jde však o „kapesné„. „Závoděním se živit dá, ale počet lidí je mnohem menší než u jiných her. U nás je to maximálně deset lidí, zatímco u Counter Striku si můžou obrovské peníze vydělat stovky lidí,“ řekl Štefanko.
„My si tím můžeme přivydělat, je to jako brigáda. Není to plnohodnotná práce, na takové úrovni si myslím, že to bude až za čtyři pět let,“ přidal Štefanko, který se přesto chce stát profesionálním hráčem. „Teď je to můj cíl, ale s věkem se to samozřejmě může měnit. Když už nemůžu závodit v reálu, tak aspoň takhle,“ prohlásil.
Štefanko kvůli kariéře ve virtuálních závodech dokonce nasadil dietu a začal běhat. „Když máte zdravé tělo, tak i zdravě přemýšlíte, a to pak pomáhá k lepším výsledkům,“ uvedl s tím, že trénink u počítače mu zabere asi dvě hodiny denně.
Podobně je na tom i Šmídl. „Déle bych u toho ani nevydržel. Maximálně před nějakým velkým závodem, kde chci uspět, u toho jsem třeba tři čtyři hodiny. Nechci jen sedět u počítače,“ prohlásil.
