Formule 1 ve znamení rychlosti: Senna nebo Clark vládli díky ní, Schumacher byl komplexnější

Všichni jsou rychlí, ale někteří jsou rychlejší. Touto orwellovskou parafrází by se dali uvést piloti formule 1, kterou čeká v neděli jubilejní 1000. závod.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lewis Hamilton. | Zdroj: Reuters

Není tajemstvím, že abyste mohli závodit ve formuli 1, musíte být rychlí. Během téměř sedmdesátileté historie tohoto sportu bylo hned několik pilotů, kteří své soupeře rychlostí převyšovali.

Přehrát

00:00 / 00:00

Formule 1 ve znamení rychlosti: Senna nebo Clark vládli díky ní, Schumacher byl komplexnější

„Juan Manuel Fangio, Jim Clark, Ayrton Senna a v současné době i Lewis Hamilton. Všechny tyhle jezdce spojuje jediné, a to vyždímat z vozu maximum, především v kvalifikacích,“ říká expert Radiožurnálu Jakub Knoll.

Možná někoho překvapí, že ve výčtu Jakuba Knolla chyběl sedminásobný mistr světa a neúspěšnější pilot historie Michael Schumacher. Německý závodník sice také uměl zajet proklatě rychlé kolo, o tom koneckonců svědčí jeho 68 pole positions, ale on vynikal především svou komplexností.

„Ať už se to týkalo kvalifikací, závodního režimu, ale i třeba spolupráce s týmem, testování, vývoje nového vozu nebo o to vytěžit z vozu maximum. Právě komplexnost dělala i Michaela Schumachera výjimečnost nad protivníky,“ vysvětluje Knoll.

Absolutní rychlostí vynikala především brazilská legenda Ayrton Senna. Památná byla jeho jízda v kvalifikaci na Velkou cenu Monaka 1988, kdy svému týmovému kolegovi Alainu Prostovi nadělil téměř jednu a půl sekundy. 

V dnešní době připomíná Sennu hlavně Lewis Hamilton. Britský pilot a úřadující mistr světa je navíc kromě rychlosti i velmi spolehlivý. Toho si všiml závodník Josef Král.

„To je jeho největší devíza, že jede pořád rychle a někdy až výjimečně rychle. Nemá kiksy, že by někde vyletěl. Všemu se vyhýbá, a proto teď získává tituly mistra světa,“ říká Král.

V historii formule 1 najdeme ale i případy, kdy o titulu nerozhodovala absolutní rychlost. Krásným příkladem je rok 1984, kdy se mistrem světa stal Rakušan Niki Lauda, který v té sezoně nevyhrál ani jednu kvalifikaci.

David Prouza Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme