‚Genderová vyváženost vládne světem.‘ Sportovní asociace chtějí do vedení více žen
Je docela složité zjistit (např. procentuálně) přesný rozdíl v zastoupení obou pohlaví ve sportovním prostředí. Nejen v soutěžích, závodech a zápasech, ale i v řídících pozicích jednotlivých organizací. Jisté je, že mají převahu muži. Především ve vedení některých sportovních asociací ale sílí snaha zapojit výrazně větší počet žen.
Když norská běžkyně na lyžích Therese Johaugová po závodě Světového poháru v Novém Městě na Moravě vystoupala na nejvyšší ze stupňů vítězů, byl to svým způsobem výjimečný moment.
Johaugová se dotkla trofeje, na kterou v minulosti třeba Kateřina Neumannová mohla koukat jen zpovzdálí, přestože i ona na Vysočině vyhrála. Jinými slovy, od třicátých let minulého století získávali slavnou trofej, tzv. zlatou lyži, jen mužští vítězové.
Trvalo víc než 80 let, než ji do rukou dostala také nejrychlejší žena. Letos už byli pořadatelé ze všech stran doslova dotlačeni k tomu, aby takto obdarovali vítěze obou kategorií.
„Genderová vyváženost vládne světem. Je vidět nejen v rámci soutěží, ale třeba i ve vedení Mezinárodní lyžařské federace, kde se také připravují změny. I v komisích jsou nové genderové požadavky, aby byla zastoupená obě pohlaví,“ říká pro Radiožurnál generální sekretář Svazu lyžařů České republiky Jakub Čeřovský.
Ten připomíná, že třeba ve vedení Mezinárodní lyžařské federace FIS dojde k nezanedbatelným personálním změnám tak, aby o fungování této organizace nerozhodovali pouze muži: „Je požadavek na to, aby v další periodě 2020 až 2022 bylo maximálně 70% zastoupení jednoho pohlaví. To znamená, že je potřeba doplnit ženami, protože to byli vesměs muži, kteří zastupovali národní svazy. To samé, ještě více zpřísněné, se chystá na období 2022-2024, kde to bude 60 %.“
Rusky budou moct řídit nákladní auta i vlak. Ministerstvo zkrátí seznam zapovězených profesí pro ženy
Číst článek
„Toto téma přes politiku pomalu do sportu a myslím, že jsou tyto tendence zejména z angloamerických zemí, kde je otázka genderu velice citlivá,“ popisuje Čeřovský.
Kdekdo se nad tím pozastaví se slovy, jako by snad FIS neměla řadu jiných aktuálních problémů. Vždyť tahle rošáda může zanechat dojem, že už nejde jen o kvalitu odvedené práce a že se do řízení lyžařské federace namísto zdravého rozumu tak trochu na sílu promítne jakási sportovní emancipace.
Ale podle Naděždy Knorre, předsedkyně Komise rovných příležitostí Českého olympijského výboru, je snad až nezbytně nutné držet se trendu posledních let.
„Z mého pohledu je to jednoznačně velmi dobrý krok, který směřuje k rovnému zastoupení žen a mužů v rozhodovacích a řídících pozicích ve sportu. I tak je to za mě jen posun dopředu a ne konečný cíl, o který by měly organizace usilovat,“ míní Knorre.
Ministerstva a úřady neplnily kroky ke zvýšení podílu žen na vedení, uvedla vládní rada
Číst článek
V českém sportovním prostředí přitom nejde o tak aktuální téma, tedy alespoň podle zjištění Radiožurnálu se asociace napříč všemi sporty genderovou vyvážeností příliš nezabývají. To je podle Naděždy Knorre chyba.
„Navrhovala jsem to předsedovi Českého olympijského výboru. Myslím, že v českém sportu by bylo potřeba mít určenou rovnost v zastoupení žen a mužů v řízení a to jako prioritu, což v žádném z minulých volebních období nebylo,“ tvrdí.
V řídících funkcích jednotlivých sportovních asociací, ale třeba i na pozicích trenérů, ve většině působí muži. Otázkou zůstává, zda je vůbec možné tenhle stav do budoucna změnit.
„Nechci se dotknout žádného muže, ale myslím si, že ženy mají vyšší stupeň zodpovědnosti vůči rodinným povinnostem a tomu, co rodinný život obnáší. Proto se do profesionálního tréninku příliš nehrnou,“ dodává Naděžda Knorre.
